Pohon letadla zajišťuje laserový paprsek se zdrojem umístěným na zemi. Paprsek je směrován na fotogalvanické buňky na křídlech letadla, jež jeho energii přeměňují na elektrický proud pohánějící přes malý elektromotor vrtuli stroje.

Pokus se odehrál v hangáru Marshallova kosmického centra NASA v Huntsvillu ve státě Alabama, aby byly vyloučeny povětrnostní vlivy. Letadlo kroužilo uvnitř hangáru, dokud nebyl laserový paprsek přerušen; potom klouzavým letem přistálo. Jeho řízení se podobá ovládání modelů řízeným rádiem.

Zlom v historii letectví

Model, jenž pro pokus zkonstruovalo Marshallovo centrum společně s Drydenovým leteckým centrem v Kalifornii a Alabamskou univerzitou v Huntsvillu, má rozpětí křídel jeden a půl metru a váží pouhých 11 uncí, tj. asi 312 gramů. K jeho stavbě bylo použito balsové dřevo a trubky z karbonových vláken a k pokrytí povrchu mylar, materiál podobný celofánu.

"Je to skutečně průkopnický okamžik v dějinách letectví," řekl po pokusu Robert Burdine z Marshallova centra. Podle něj najdou podobná letadla uplatnění například při pozorování Země nebo v telekomunikacích. Výhodou nového pohonu je mimo jiné to, že letoun nemusí nést zdroj energie a místo něj mohou být na palubě přístroje nebo jiný užitečný náklad.