Článek
Před pár dny se Mann ráno probudil a s překvapením zjistil, že má na polštáři poměrně dost krve - ale také přes 1,5 cm dlouhý kousek šrapnelu. A teď si konečně po pětašedesáti letech může pochutnat na steaku. Zmizely i problémy, které měl s mluvením.
"Nemůžu tomu věřit. Až doteď jsem mohl jen stěží otevřít pusu, a pořádně mluvit jsem také nemohl," řekl veterán reportérům Daily Mirror.
"Pořád mám ještě malé kousky šrapnelu v rukou a dva roky po návratu z války mi z ramena vypadl jeden větší kus. Ale opravdu jsem nevěděl, že mám šrapnel i v čelisti. Je skvělé, jak teď můžu normálně hýbat pusou a konečně si pochutnat na steaku. To jsem předtím nemohl," dodává Alf Mann.
Jeho žena Konstancie je rovněž nadšená: "Až doteď nikdy o válce moc nemluvil. Velkou většinu příběhů, co mi v posledních pár dnech vyprávěl, jsem nikdy předtím neslyšela. Hrozně dlouho mu to trvalo. A vůbec se mi zdá, že je šťastnější - jen ty účty za jídlo se dost zvýšily."