"Potrubní pošta je mimo provoz a zatím není jasné, kdy by mohla fungovat," řekl mluvčí Telecomu Vladan Crha. Podle něj neexistuje ani hrubý odhad nákladů potřebných na obnovu potrubní pošty, ani konečné plány jejího využití.

Telecom se vytáčí

"Určitě nejsou v tom smyslu, že by se do ní nějak zásadně investovalo, nebo že by tato služba měla být rozvíjena. Je to spíše muzeální kousek, než perspektivní služba," dodal. Budoucnost služby, která má v Praze více než stoletou historii, nedokáže odhadnout ani vedoucí Mezinárodního a městského telegrafního provozu SPT Telecom Jiří Hák.

Povodeň podle něj zcela zatopila pět z 11 podzemních strojoven. Opravy jsou hotovy asi z 60 procent. "Na rekonstrukci pracují jen čtyři lidé a dva z nich odcházejí," poznamenal.

První linka pražské potrubní pošty zahájila provoz 4. března 1899. Vedla z Jindřišské ulice do domu U Rotta na Malém náměstí, kde byl poštovní úřad. Nahradila ji pak síť, která vznikala v letech 1927 až 1932, a která fungovala do záplav. Zákaznická síť má hvězdicový tvar s centrálou na hlavní poště v Jindřišské ulici.

Sloužila ČTK i prezidentovi

Potrubní pošta byla postavena pro potřeby telegrafního a dálnopisného provozu. Později sloužila i pro rychlý přenos zpráv jednotlivým deníkům. Využívaly jí ale i mnohé banky, Kancelář prezidenta republiky a také Česká tisková kancelář. Ještě v 90. letech minulého století procházelo potrubní poštou osm až devět tisíc pouzder se zásilkami. Před povodní jejich počet výrazně klesl a službu využívaly především Telecom a Česká pošta.

Obsluha potrubní pošty je jednoduchá. Při posílání zásilek se využívá tlaku vzduchu. Zásilky putují v uzavřených pouzdrech trubkami o průměru 72 milimetrů, které jsou uloženy zhruba metr pod povrchem. Na třech místech trubky přecházejí Vltavu.

Praha je podle Háka jediným městem v České republice, kde byla městská potrubní pošta zavedena a navíc je to druhá nejstarší síť v Evropě. První byla zřízena v Londýně v roce 1840.