Snad žádný odborník dnes již nepochybuje, že satelity jsou pro telekomunikační využití příliš drahým luxusem. Navzdory usilovné snaze o levnější nosiče je cena za vynesení nosiče stále mimořádně vysoká a sebemenší porucha může nákladný podnik v okamžiku zhatit. Pro telekomunikační účely je třeba satelitu na nízké dráze, tam je však jeho životnost poměrně krátká. Naproti tomu stratosférická vzducholoď bez posádky se pohybuje jen o desítky kilometrů níž, stojí mnohem méně a lze ji kdykoli levně opravit. Přitom její operační nasazení může trvat měsíce a roky - právě díky využití sluneční energie.

Létající komunikační plošina

Přestože například americká kosmická agentura pro tento účel již řadu let vyvíjí sluncem poháněná letadla, vzducholoď je pro tyto účely mnohem výhodnější. Protože na udržení v operační výšce nemusí vynakládat žádnou energii, zbylo by více pro činnost telekomunikačních zařízení. Při dostatečných rozměrech lze dosáhnout nesrovnatelně většího užitečného zatížení - a čím větší rozměry, tím větší plocha a výkon solárních článků.

Také vytrvalost ve vzduchu je s letadly nesrovnatelná a mohla by se pohybovat na úrovni satelitů na nízké oběžné dráze (tzv. LEO) tj. několika let. Projekty výškových solárních vzducholodí se proto dnes rodí jako houby po dešti. Jedním z nich je například koncepce washingtonské společnosti SkyStation International, která počítá s vytvořením kombinace pozemní stanice s lodí pracující ve výšce 21 kilometrů nad ní. Tak by vlastně vznikla jakási retranslační věž stejné výšky.

Odborníci ze SkyStation International svému plavidlu neříkají vzducholoď, ale stratosférická komunikační plošina. Nicméně princip zůstává stejný - aerodynamicky tvarovaný trup o délce přibližně 200 metrů bude plněný héliem a umožní setrvání ve stratosféře po dobu 3 až 5 let. Na rozdíl od klasických vzducholodí tu však nebude žádná posádka. Energii pro motory a telekomunikační zařízení dodají fotovoltaické panely pokrývající hřbet lodi.

První "stratosférická komunikační plošina" by měla zahájit provoz okolo roku 2005, komerční provoz chce společnost zahájit v roce 2007. Postupně chce provozovat okolo 250 vzducholodí.

Pro televizi i pro válku

Záměr využít stratosférické bezpilotní vzducholodě oznámila i americká společnost Sanswire poskytující v USA, Kanadě a Mexiku bezdrátové internetové připojení. Pro své lodě chce zakoupit patenty od kanadské společnosti 21th Century Airship, která se již delší dobu zabývá netradičními vzducholoděmi kulového tvaru.

Vzducholodě Sanswire budou mít průměr okolo 70 metrů, na rozdíl od klasického pohonu používaného 21th Century Airship však bude každá vybavena několika elektrickými motory zásobovanými z fotovoltaických panelů. Užitečná nosnost okolo jedné tuny umožní umístit na palubě vzducholodi přenosová zařízení nejen pro vysokorychlostní internet a mobilní telefony, ale také pro přenos televize s vysokým rozlišením (HDTV).

Podle zástupců Sanswire společnosti využití vzducholodí na místo pozemních komunikačních věží ročně ušetří více než 67 miliónů dolarů. O dalších 30 miliónů ročně by si polepšila poklesem dalších nákladů spojených s udržováním a provozem terestrické sítě. Výhod solárních stratosférických vzducholodí si již povšimli i vojáci. Například americké protiraketové laserové dělo ABL, původně určené k zabudování do Boeingu 747, se možná nakonec dočká umístění na létající lodi. I armáda však se vzducholoděmi počítá především jako s prostředkem pro telekomunikace, dálkový průzkum a kontrolu bojiště.