Přestože při tvarování bonsají pracovali s živými keříky, vybavením i značnou fyzickou náročností počínání chvílemi spíše než zahradníky připomínali dřevorubce či řezbáře.

Trpělivost a trpělivost

"Tvarovat bonsaje, to je příležitost, jak se naučit trpělivosti," vysvětloval přihlížejícím jeden z trojice korejských zahradníků, mezi nimiž byl i profesor bonsaistiky na soulské univerzitě.

"Je pravda, že lidé si asi nejvíc tvorbu bonsají spojují s Japonskem. Ovšem původně toto umění začalo v Číně a právě přes Korejce to později Japonci dotáhli k dokonalosti," podotkl pořadatel výstavy Josef Valuch ze zahradnického centra Isabelia, která má rozsáhlou ukázkovou zahradu bonsají v sousedním Starém Městě. "Ke Korejcům se jezdím učit každou zimu a posílám tam i naše pracovníky," doplnil.

K vidění i kameny

Návštěvníci si mohli kromě sledování celodenní práce korejských zahradníků prohlédnout několik desítek vystavených bonsají, z nichž nejstarším bylo až kolem stovky let. Výstava se jmenovala To nejlepší nakonec, protože představila bonsaje v jejich tradičně nejkrásnějším vybarvení před blížící se zimou. Byly mezi nimi například i tvarované jabloně, na nichž právě dozrávala malá jablíčka.

Výstavu doplnila expozice ozdobných kamenů zvaných suiseki. Zpestřením především pro děti byla i miniaturní zahrádka stvořená přímo na chodbě před výstavními sály, v níž vedle bonsají a keříků nechyběla ani typická lávka přes potok.