Článek
Teorie se zakládá na tom, že pokud není imunitní systém správně nastaven už v dětství, má později větší tendenci přehnaně reagovat na neškodné podněty jako jsou pyl nebo prach.
Bakteriální či virové infekce imunitnímu systému přitom nijak nepomáhají: proto se v poslední době vědci zaměřili na parazity. Joseph Jackson a jeho tým z University of Nottingham studovali volně žijící myši, nikoliv hygienická, laboratorní zvířata.
"Naše porozumění imunologii savců se z velké části zakládá na testech na hlodavcích, kteří vyrostli ve velmi nepřirozených podmínkách, bez patogenů a stresu," říká Janette Bradleyová, jedna z autorek studie.
Proto vědci vyšli do přírody a nachytali volně žijící myši. Zjistili, že myši, které měly v kožichu běžné vši, měly mnohem vyrovnanější imunní systém, než myši "čisté". Vědci pracovali s hypotézou, že imunitní systém savců, tedy i lidí, se vyvíjel v době, kdy byli neustále vystavováni různým parazitům.
"Podobně jako laboratorní myši, lidé v rozvinutých zemích jsou v dnešní době vystavováni zcela jiným typům infekcí, než těm, kterým byli vystaveni jejich předci," tvrdí Joseph Jackson. "Je možné, že dysfunkce imunitního systému, které v dnešní době pozorujeme, plynou z toho, že naše tělo se vyvinulo tak, aby se vyrovnalo s jinými podmínkami, než jsou ty, v nichž dnes žijeme."