Článek
Lidé, kteří jsou vzhůru dlouho do noci a poté si také ráno náležitě přispí, jsou podle nové studie v práci výkonnější než jejich kolegové, kteří chodí spát a vstávají "se slepicemi". Vědci se ohánějí testy, které ukazují, že ranní práce těch, kteří vstávají brzy, není tak kvalitní a usilovná, jako práce těch, kteří pracují hodně v noci.
Lutyšští vědci se rozhodli k přímému testu, ve kterém proti sobě postavili tyto dvě skupiny lidí, a měřili, kdo dokáže pracovat na komplikovaných úkolech nejdéle. Oběma skupinám bylo povoleno spát po shodný časový úsek, ale v jinou dobu. Po probuzení po nich poté chtěli vykonání série mnoha různých úkolů a hodnotili jejich výkonnost.
Vědci použili metodu magnetické rezonance, která monitorovala mozkovou aktivitu všech zúčastněných. Pokus se odehrával dvě noci po sobě ve spánkové laboratoři, kde se pokusné objekty mohly soustředit a nic neodvádělo jejich pozornost.
Spánkový tlak nehraje tak velkou roli
Výsledky skončily poměrně jednoznačně. Noční ptáci ve většině případů překonali v délce kvalitní práce ranní ptáčata. Doba, po kterou dokázali pracovat bez toho, aniž by byli mentálně unavení, u nich byla jednoznačně vyšší.
Vědci však dodávají, že vyjma naučeného denního cyklu a spánkového tlaku, jsou pro člověka důležité zejména tzv. vnitřní hodiny, které mu říkají, kdy jít spát. A ty se jen těžko přetvářejí. Navíc podle jiných studií ti, kteří pracují v noci a mají tedy nepřirozený denní rytmus, trpí větším počtem zdravotních obtíží a také je častěji trápí nadváha.