Farmář je ve výchově malých čuníků velmi kreativní. Už je naučil běhat za svým skútrem, problém jim nedělá ani zastavit na křižovatce na červenou. Od svého pána se nehnou na krok.

Sousedé jsou z podivné skupinky vždy stejně paf, jako psi, kteří si nemohou na nové čtyřnohé sousedy zvyknout.

Vypadá to ovšem, že čuníci štěkavé zvířecí kolegy v poslušnosti předčí. Nic zbytečně neočichávají a hlídají si jediné, aby se příliš nevzdálili od svého adoptivního otce.