Nově zveřejněný filmový záznam byl pořízen během měsíc trvající expedice v Dominikánské republice, která společně s Haiti patří k jediným dvěma zemím na světě, kde se štětinatec haitský vyskytuje. První exemplář tohoto zvláštního tvora byl objeven poměrně pozdě, až na konci 19. století, ale i pak unikal pozornosti, protože se jedná o plachého nočního tvora.

„Kolegové byli úplně bez sebe, když se chytil do naší pasti,“ řekl BBC Richard Young z Durrellovy nadace na ochranu divokých zvířat. Zachycený jedinec byl také jediným štětinatcem, kterého se podařilo během měsíční expedice alespoň na chvíli odchytit a odebrat mu vzorek DNA.

Solenodon paradoxus.:Solenodon paradoxus

Štětinatci hrozí vyhynutí

„Je to úžasné stvoření - jeden z evolučně nejodlišnějších savců,“ ocenil štětinatce Sam Turvey z Londýnské zoologické společnosti. Jde o ohrožený druh, který s pokračujícím kácením deštného pralesa v Karibiku přichází o své přirozené prostředí. Společně s příbuzným druhem nalezeným na Kubě je to jediný savec, který může díky jedovým zubům kousnutím omráčit a zabít nejen kořist, ale i příslušníky vlastního druhu při vzájemných soubojích.

Hmyzožravci
Štětinatec patří mezi hmyzožravce, jednoho z nejstarších řádů mezi savci, který vznikl někdy na počátku druhohor před 220 miliony let. Do tohoto řádu byly a jsou však často odkládány skupiny savců s nejasnými vývojovými znaky, tj. zástupci s nimiž si zoologové stále nevědí příliš rady. Hmyzožravci mají většinou pětiprsté končetiny. Mezi hlavní znaky hmyzožravců patří hlava s protaženým pohyblivým čenichem, malé oči a boltce, jednoduchý mozek s velkými čichovými laloky. Hlavními smysly jsou čich a hmat. Kromě zvuků slyšitelných lidským uchem vydávají i přijímají mnozí z hmyzožravců ultrazvuky na principu jednoduché echolokace. Tato schopnost byla zatím prokázána u štětinatců, bodlínů a některých druhů ježků a rejsků.