Vlastní zkušenost popsal v knize Le dernier verre (Poslední sklenka), v níž současně vyzývá k zahájení klinických testů, aby se mohla potvrdit jeho teorie, že zmíněný lék lze používat proti pijáctví.

Alkoholici ve Francii se po zveřejnění Ameisenovy zkušenosti začali hromadně dožadovat, aby jim lékaři zmíněný prostředek předepsali. Někteří z nich vyšli pacientům vstříc, načež začali hovořit o „neočekávaném úspěchu“ této léčby.

Ameisen před lety silně holdoval whisky a ginu. V letech 1997-1999 strávil celkem devět měsíců v protialkoholických léčebnách. Vyzkoušel mnoho léků, ale nic nezabíralo. Pak si v jednom článku přečetl, že jistý Američan se léčil Baclofenem na svalové křeče, což mu prý současně pomohlo zmírnit závislost na kokainu. Ameisen si tak v roce 2002 začal ordinovat denně pět miligramů Baclofenu. „Prvním efektem bylo téměř zázračné uvolnění svalů a to, že jsem spal jako dítě,“ prohlásil kardiolog.Vzápětí zjistil, že ztráci chuť na alkohol.

„Už necítím nezkrotnou touhu pít“

Postupně si pak zvyšoval denní dávku Baclofenu až na 270 miligramů, načež dospěl k závěru, že je z alkoholismu „vyléčen“. „Jsem prvním případem, kdy léčebný postup zcela potlačil sklon k alkoholu. Nyní si mohu dát skleničku, aniž by se to nějak projevovalo. Ale hlavně - už necítím nezkrotnou touhu pít,“ tvrdí Ameisen.

Jeho kniha se stala ve Francii okamžitě bestsellerem. Příští měsíc má vyjít také v angličtině. Řada odborníků přesto zůstává silně skeptická a varuje před „zázračným lékem“. „I kdyby se potvrdilo, že to zabírá, neznamená to, že samotný uvedený lék znamená řešení,“ prohlásil Alain Rigaud, prezident francouzské asociace pro prevenci před alkoholismem.