Hlavní obsah

Krvavé stopy Jacka Rozparovače vedou do blázince

– LONDÝN
Právo, znk

Badatelé mají po více než sto letech od řádění Jacka Rozparovače další stopy: otevřela se jim možnost zkoumat lékařské záznamy jednoho z vážně podezřelých, duševně chorého muže, který mohl být podle řady indicií oním vrahem. Potvrzení identity zločince ale i nadále provázejí otazníky, shrnul britský list The Daily Telegraph.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Psychiatrický ústav pro nebezpečné pacienty Broadmoor ležící poblíž Londýna na začátku týdne zpřístupnil dokumentaci jednoho z pacientů, Thomase Hayne Cutbushe. Tento úředník žijící v jiholondýnském Kenningtonu propadl ve svých 24 letech zřejmě dědičnému šílenství. Došlo k tomu v roce 1888, kdy také začaly vraždy.

Muž se po nocích toulal po městě a jedenkrát se prý vrátil domů potřísněn krví. Studoval údajně lékařskou literaturu. Prokazatelně se pohyboval poblíž míst ve čtvrti Whitechapel, kde Rozparovač od srpna do listopadu zabil a rozřezal pět prostitutek.

V broadmoorské léčebně skončil v roce 1891, kdy ho soud označil za nesvéprávného, a od té chvíle se již další podobné vraždy neodehrály. V ústavu zůstal až do své smrti v roce 1903.

Záznamy neposkytují žádný přímý důkaz, že by Cutbush byl Rozparovačem. Je v nich ale označen za těžkého šílence nebezpečného okolí.

Byl prý přesvědčen, že mu všichni chtějí škodit a snil, že nožem rozpárá zaměstnance blázince i všechny pacienty. Za Rozparovače ho poprvé označil v roce 1894 jeden bulvární list, podle nějž ho kryl přímo Scotland Yard, který se chtěl vyhnout skandálu: Cutbush byl totiž synovcem významného policejního důstojníka Henryho Cutbushe, jenž v záchvatu šílenství spáchal sebevraždu. Identita skutečného sériového vraha však zřejmě zůstane dál hádankou.

Reklama

Výběr článků

Načítám