Hned na začátku minulého roku byly vůbec poprvé v historii pořízeny snímky planety obíhající jinou hvězdu než je naše Slunce. Zjištěná planeta obíhá kolem hvězdy 15 Sge ve vzdálenosti 14krát větší než obíhá Země kolem Slunce. Hmotnost této planety je velká, váží jako 48 Jupiterů.

Někteří astronomové se proto domnívají, že by měla být spíš klasifikována jako hnědý trpaslík. Ačkoliv většina z planet objevených u jiných hvězd je rovněž obrovská, byla poprvé detekována také planeta o hmotnosti srovnatelné s Jupiterem. Naděje, že jednoho dne budou objeveny i planety ještě menší, podobné naší Zemi, tak opět vzrostla.

Život na Marsu nadále záhadou

Šance na nalezení takových planet zvyšuje i další zpráva, která hovoří o možnosti existence planet i v případě dvojhvězdných systémů. Ve Sluneční soustavě byly naopak povzbuzeni příznivci podmínek pro existenci i toho nejprimitivnějšího života na Marsu.

Na základě měření kosmické sondy Mars Odyssey byla totiž zjištěna přítomnost vodíku jen pár metrů pod povrchem polárních oblastí Marsu. Předpokládá se, že zde vznikl rozkladem vody způsobeným dopadajícím kosmických zářením. Život přímo na naší planetě by měl být v menším ohrožení v důsledku dopadu asteroidu či výbuchu blízké supernovy než se dosud očekávalo. Supernova, jejíž exploze by zničila ochrannou ozónovou vrstvu, by musela ležet ve vzdálenosti pouhých 25 světelných roků.

Srážky s velkými asteroidy jsou zřejmě méně časté, například k události rozsahu Tunguzky dojde jednou za 400 až 1000 let. Další výzkumy pak naznačují, že ani 10 km planetka by nemusela zcela zničit život na této planetě. Na druhé straně v březnu zahrozila planetka o velikosti 50 až 100 metrů, která byla objevena až čtyři dny po těsném průletu kolem Země. Přilétla totiž ve směru od Slunce, kde je naše "slepá skvrna".

Dalekohled v ohrožení

Březen také přinesl velkou modernizaci vlajkové lodě světové astronomie, tedy Hubbleova kosmického dalekohledu. Posádka raketoplánu Columbia jej vybavila novou citlivou kamerou, znovu oživila další kameru pro infračervenou oblast spektra, vyměnila sluneční panely, centrální energetickou jednotku a vadné setrvačníky.

Jednalo se o jednu z nejsložitějším misí v historii projektu raketoplánu. Při výměně energetické jednotky šlo doslova a do písmene o bytí či nebytí dalekohledu. Kdyby se práce nezdařily, dalekohled by byl ztracen. Raketoplány ovšem v minulém roce potkala i nepříjemná událost v podobě nalezení mikroskopických prasklin v potrubí vedoucím palivo do raketových motorů.

Opravy trvaly několik měsíců a celá flotila byla po tuto dobu připoutána k zemi. Kromě kosmického dalekohledu byly ostatní čtyři lety věnovány Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Ta je už více než dva roky permanentně osídlena a během loňského roku se opět významně rozrostla. Z počátku roku byly ovšem oznámeny škrty v jejím rozpočtu, které přinesly chmury na její budoucnost.

Ty byly naopak ke konci roku částečně rozptýleny oznámením nového projektu NASA. Nový kosmický letoun by měl kolem roku 2010 vozit posádky k ISS. Do vesmíru spěchá i Čína. V průběhu roku uskutečnila třetí a v jeho úplném závěru i čtvrtý let zatím ještě nepilotované lodi Šenžou. Následující let by už měl být s lidskou posádkou.

Věk vesmírné turistiky

Vesmír se v roce 2002 otevřel i pro neprofesionální kosmonauty či astronauty. Státy budující ISS se totiž dohodly na pravidlech, která umožňují pobyt těchto osob na kosmické stanici. Krátce poté se sem v ruském Sojuzu vydal druhý kosmický turista Jihoafričan Mark Shuttleworth.

Naopak popová hvězda Lance Bass se do vesmíru nedostala kvůli problémům s platbou za kosmický let. Kosmická turistika ovšem i nadále zůstává doménou bohatých lidí. Jeden let stojí kolem 20 miliónů dolarů.

Výpravy provází i katastrofy

V oblasti komerčních startů s telekomunikačními družicemi pokračoval pokles trhu zahájený v předchozích letech. V této situaci na trh vstoupily dvě nové silné americké rakety Atlas 5 a Delta 4. Ty by v blízké budoucnosti měly začít vážně konkurovat zejména evropským raketám Ariane, které na trhu dosud dominují. V jejich prospěch hovoří i nepříjemná událost z prosince, kdy právě nová "desetitunová" Ariane 5 explodovala krátce po startu, přičemž byly zničeny dvě družice.

I ruský Proton potkala nehoda, která vedla ke ztrátě komunikační družice Astra. Zatímco výprava Mars Odyssey je v plném proudu, další velmi úspěšná sonda Galileo se pomalu připravuje na svůj konec. Více než deset let v meziplanetárním prostoru a častá přiblížení k Jupiteru se na stavu sondy znatelně podepsaly. V listopadu provedla poslední průzkum malého měsíce Amalthea a po odeslání všech dat bude její výprava ukončena. V druhé polovině roku pak zanikne v atmosféře největší planety.

Zato výprava Contour ke dvěma kometám skončila hned na začátku. Při odletu od naší planety byla zničena explozí raketového motoru. Uplynulý rok přinesl samozřejmě mnoho dalších událostí, v jejichž výčtu bychom mohli dále pokračovat. Tento článek je jenom pokusem o upozornění na některé z nich.