Článek
Už v roce 1992 Česká republika podepsala tzv. Washingtonskou konvenci. Tuto Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin zná většina lidí spíše pod anglickou zkratkou CITES. Na ni navazují naše zákony o vývozu a dovozu rostlin a živočichů.
Není tedy možné si přivézt z dovolené libovolné zvířátko či rostlinu, ale dokonce ani suvenýry z nich vyrobené. "Při dovozu jakéhokoliv materiálu živočišného původu by se lidé měli předem informovat, zda je dovoz možný. Informace poskytne Česká inspekce životního prostředí, Agentura ochrany přírody v Kališnické ulici, ale i krajské úřady, které jsou registračními orgány." říká Karel Kerouš z ČIŽP.
"Nejlepší je seznámit se předem se seznamem druhů zvířat, která v dané oblasti jsou, a zjistit si, která podléhají CITES." Pokud si některý chovatel chce přivézt chráněné zvíře na oživení chovu, musí si sehnat vývozní a dovozní povolení.
Impulsivní nákupy
Většina lidí ovšem předem neplánuje, že si přivezou konkrétní suvenýr. V zemích Středomoří často podlehnou naléhání dětí nad bedýnkou s malými želvičkami. Někteří prodavači jsou ve svých přesvědčovacích metodách dokonce tak agresivní, že kupujícímu vyhrožují zabitím želvy, kterou si nekoupí. Je nutné se obrnit a odolat.
Kde nebude poptávka, přestane být i nabídka a takový místní prodavač začne raději prodávat třeba saharský písek. Z Ameriky si turisté občas vozí malé opičky (pochopitelně chráněné) nebo papoušky, z Asie nejrůznější plazy v alkoholu. Častým suvenýrem jsou i peněženky či boty z hadích kůží.
"Ze Severní Ameriky se hodně přivážejí preparované hlavy aligátorů. Ve Spojených státech, zejména v Miami, na Floridě či ve Virginii se běžně prodávají ve stáncích se suvenýry. Klasické jsou i peněženky, kabelky, korály," říká Karel Kerouš.
Celá řada z těchto suvenýrů je ovšem z chráněných druhů živočichů a laik má velmi malou šanci to rozlišit. Proto je lepší se podobným nákupům vyhnout a ty nejzajímavější suvenýry si na památku raději jen vyfotografovat.
Starosti s dovezenými zvířaty
I v případě, že celníci na nic nepřijdou, bývají s dovezenými zvířaty komplikace. Jednak od pouličního prodavače nezískáte žádnou informaci, o jaký druh se jedná, a tedy ani o jeho specifických nárocích. Obecně je například chov želv poměrně náročná záležitost, vyžadující mnohdy nemalé znalosti. Zejména mláďata většinou připraví o život nedostatek vitamínů a minerálů.
Problém je i s parazity a infekcemi, kterými bývají volně žijící zvířata zamořena. Stres z cesty může narušit křehkou rovnováhu a zvířátko zaplatí životem.
To potvrzují i dlouholeté zkušenosti Karla Kerouše: "Citlivé, náročné, potravně specializované druhy většinou uhynou. Je obrovský rozdíl mezi takovým zvířetem odchovaným v zajetí a odchyceným v přírodě. To většinou není schopné se přizpůsobit a úhyny jsou v takových případech až devadesátiprocentní."
Zaplatíte dvakrát
Pokud někdo přeci jen neodolá, hrozí mu nejen potíže s celníky, ale i zabavení suvenýrů a pokuta. Karel Kerouš varuje: "Postih je citelný, až 100 000 Kč. Pro firmu obchodující se zvířaty či produkty z nich jdou pokuty dokonce do miliónu korun. Samozřejmě je zásadní rozdíl, když si lidé přivezou například z pláže lasturu zévu jako suvenýr a památku na cestu. V takovém případě jim zpravidla nikdo nic neodebere a zaplatí symbolickou pokutu, řádově ve stokorunách. Záleží i na množství."
Živá chráněná zvířata se ovšem odebírají a po prvním ošetření putují do záchranných center určených ministerstvem životního prostředí. Například drápkaté opičky do Jihlavy, plazi do Plzně.
Bohužel přes veškerou péči mnohá z těchto vzácných, často ohrožených zvířat nepřežijí následky strádání během cesty a změnu prostředí a stravy.