"Tento článek urgentně potřebuje úpravy. Pomozte Wikipedii tím, že ho vhodně vylepšíte," píše se v prosbě, jejíž zadání není ani v nejmenším jednoduché. Třiatřicetiletá Barbora Škrlová se totiž v historii rozsáhlé kuřimské kauzy týkající se týraní malých chlapců již vydávala za několik osob.

Představovala již třináctiletou Aničku, která utekla z dětského zařízení Klokánek, ale byla také stejně starým chlapcem jménem Adam žijícím v Norsku. Ve skutečnosti však dokázala vystudovat vysokou školu a prý velmi dobře hraje na klavír.

Ve Wikipedii se o této podivné osobě dovíme pouze několik obligátních informací. "Vystudovala speciální pedagogiku na filozofické fakultě v Praze, později žila v Dánsku a v Norsku. I když je Barboře přes 30 let, nikdo její přestrojení nepoznal," píše se na Wikipedii.

Není se co divit. Případem démonické Škrlové, která je obklopena podivnými lidmi konající šílené skutky včetně přetváření osobnosti či uřezávání kousků masa z těl nebohých chlapců, žilo v jednu dobu i celé Norsko. Důkazem je příjezd štábu norských novinářů na projednávání celé kauzy k brněnskému soudu.

Brněnský soudce bude mít tedy stejně těžký úkol jako možný budoucí autor nového odkazu na Wikipedii. Bude muset odpovědět na otázku, kdo je vlastně Barbora Škrlová.

O kuřimské kauze čtěte zde