Vědci se domnívají, že důvodem rozdělení pravěkých populací bylo suché podnebí, které od sebe oddělilo naše prapředky ve východní a v jižní Africe. Jak uvádí BBC, jednalo se dost možná o nejdelší období, během kterého od sebe byly populace moderních lidí zcela izolovány.

V době této izolace, kolem 150 000 let př.n.l., žili ještě všichni příslušníci našeho druhu Homo sapiens v Africe. Toto překvapivé zjištění vyplynulo z takzvaného genografického projektu, který se snaží zmapovat dějiny lidských migrací pomocí DNA. Ačkoliv je v DNA dnešních lidí dávné rozdělení viditelné, současní Afričané tvoří jednotnou populaci. Je však možné rozlišit mitochondriální linie, které převládají ve východní a západní Africe jakož i ve zbytku světa, a ty, které se vyskytují převážně u křováckých kmenů (kmenů Khoi a San) v jižní Africe.

Podle vědců se populace rozdělily poměrně brzy v naší evoluční historii. Rozdělení populace má zřejmě na svědomí dlouhodobé ohromné sucho, která Afriku sužovalo.

Vědci dodávají, že výsledky této studie jsou kompatibilní s obecně přijímanou představou, že moderní lidé byli v určité fázi vývoje velmi blízko vyhynutí a jejich počet mohl spadnout až na pouhých 2 000 jedinců. Až na počátku pozdní doby ledové se lidem začalo znovu dařit a lidstvo expandovalo v rámci Afriky, ale i na další kontinenty.