Hlavní obsah

Staří Egypťané chtěli utajit vojenský debakl

Novinky, Helena Landovská, Alexandr Petrželka
KÁHIRA

Skupina archeologů Britského muzea objevila při čištění hrobky správce Sobeknakhta ze XVII. dynastie (1650-1550 př.n.l.) v lokalitě Al-Kab v Horním Egyptě nápis popisující dosud neznámý zápas mezi Egypťany a Kušity. Uvedl to egyptský zpravodaj Lettre du Caire.

Článek

"Je to jeden z nejvýznamnějších objevů," řekla Vivian Daviesová, vedoucí skupiny archeologů, kteří hrobku guvernéra Sobeknakhta zkoumají.

Sobeknakht v bitvě zvítězil

Nápis, který podává první svědectví o bitvě mezi Egyptem a královstvím Kúš, které leželo v jižní částí dnešní Núbie nebo ve středním Súdánu, nalezli mezi první a druhou pohřební místností. "Odedávna je známo, že vztahy mezi těmito dvěma zeměmi nebyly dobré, ale teď jsme získali první přiznání o tom, že Egypt byl pokořen Kúšíty," říká Daviesová.

Hieroglyfický červený nápis sestávající z dvaceti řádků popisuje, jak Sobeknakht bránil svou zemi, jak připravoval silnou armádu a jak pronásledoval nepřátele až na jihozápad země, kde se odehrála velká bitva, v níž zvítězil. Po návratu do Egypta se konaly velké oslavy.

Egypt měl víc nepřátel

Objev může podle Daviesové poopravit dosud platnou politickou historii starého Egypta. "Dosud jsme měli zato, že jediným velkým nepřítelem Egypta byli Hyksosové, kteří přišli ze severu. Dnes zjišťujeme, že nepřátel bylo víc," uvádí.

Nález podle ní dokazuje, že Egypt byl dostatečně silný, aby si zachoval svou nezávislost, i když měl víc nepřátel, než se myslelo. "Nápis nám poskytuje hodně podrobností. Nikdy předtím jsme nevěděli, že Egypt byl napaden z jihu," říká.

Černí faraonové z říše Kúš ovládali Egypt jako XXV. dynastie od poloviny do konce třetího tisíciletí před naším letopočtem. Jejich moc se však vyznačovala spíše drancováním, a ne snahou přizpůsobit a podmanit si obyvatele říše na dolním Nilu natrvalo.

Nejstarší království světa

Otazníky nad vztahem mezi královstvími v povodí Nilu rozmnožuje i kresba na kadidelnici z núbijského Qustulu. Znázorňuje posvátné procesí ke králi-faraónovi. Atributy jeho moci tu představují bílá kónická koruna a znamení sokola. Spolu s dalšími předměty pochází kadidelnice z hrobky, kterou archeologové datovali jako o 200 let starší než doklady o existenci zakladatele první egyptské dynastie, faraonovi Menesovi. Núbijské království Kúš tedy mělo nést přívlastek "nejstarší na světě".

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám