Hlavní obsah

VIDEO: Dno mělnické studny je pokryté jen sutí a dřevem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

MĚLNÍK

Potápěč ve čtvrtek při průzkumu dna mělnické studny ze 14. století nenašel žádné historické artefakty. Na dně leží pouze stavební suť, hlína a dřevo. Jde zřejmě o stavební materiál starý 120 let, tedy z doby, kdy se studna zakrývala. Je předpoklad, že řada předmětů leží pod tímto nánosem, řekl místostarosta Jaromír Kovářík.

Foto: Zbyněk Stanislav, ČTK

Potápěči zkoumali historickou studnu ze 14. století na náměstí Míru v Mělníku.

Článek

Mělnická radnice ale zatím nemá na podrobný průzkum dna peníze. "To není jen tak. Studna by se musela nahoře odkrýt, voda odčerpat a dno podrobně prozkoumat," řekl místostarosta. Podle něj bude něco takového možné nejdříve příští rok, kdy se plánuje revitalizace náměstí.

Vedení města doufalo, že suti, která před 120 lety při zakrývání studny napadala na dno, nebude tolik. "Boural se tehdy přístřešek, z toho je tam nejspíš to dřevo. Při zazdívání tam napadaly cihly a suť," uvedl místostarosta. Potápěč nenašel nic ani při zběžném prohrabání dna.

"Je to pro nás trochu zklamání, ale není třeba házet flintu do žita. Šlo nám nyní hlavně o zpřístupnění podzemních prostor," podotkl Kovářík. Podzemní chodbou se první lidé podívají do studny 22. března. "Očekáváme frontu přes celé náměstí, lidé se ohromně těší," dodal Kovářík. Ti, kteří se do mělnického podzemí vydají, uvidí do studny skrz zamřížovaný výhled.

Sklepení historické studny ze 14. století na náměstí Míru v Mělníkufoto: ČTK/Zbyněk Stanislav

Při měření v roce 2000 byl průměr studny ve vyzděných partiích čtyři metry, v hlubších partiích bez vyzdívky ještě o metr nebo o dva víc. Hloubka k hladině byla 38,83 metru, od průhledu ke dnu 46,02 metru a výška vodního sloupce 7,19 metru.

Jde tedy zřejmě o nejširší studnu v Česku, což by mělo potvrdit měření. Při dopoledním sestupu pod hladinu ještě nešlo oficiální údaje pořídit, protože potápěč neměl jak snést speciální laserový měřič.

"Studna se do České knihy rekordů jako nejširší zřejmě dostane, žádná taková tam ještě není," řekl prezident Agentury Dobrý den Pelhřimov Miroslav Marek.

Studna, na jejímž vybudování se po útlumu těžby stříbra podíleli i kutnohorští havíři, pochází ze 14. století. Až do 19. století byla jediným zdrojem pitné vody pro obyvatele města. Nyní je zakryta dlažbou a místo, pod nímž se nachází, je vyznačeno bílým kruhem a nápisem studna. Je přístupná středověkou podzemní chodbou dlouhou 150 metrů. Vchází se do ní ze dvora bývalého okresního úřadu. Radnice plánuje od března památku otevřít veřejnosti.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám