"Získali jsme důkazy, že ryby projevují základní matematické znalosti," řekl britskému listu The Guardian psycholog z Padovské univerzity Chistian Agrillo. Agrillo a jeho tým se zaměřil na rybičky zvané živorodka komáří, jejichž původním domovem byly severoamerické vody, ale mezitím zdomácněly i v Evropě.

K předpokladu, že rybka má hlavu i na počty, dospěli výzkumníci poté, co zjistili, že obtěžované samičky dokážou před dotěrnými samci zmizet do většího houfu. Zkoumané rybky proto umístili do ústřední nádrže, oddělené ze dvou stran od nádrží s rozdílně velkými hejny.

Velká hejna nespočítají

A poté rybky v hlavní nádrži vystavili obtěžování - a ty vskutku neomylně zamířily k většímu hejnu, i když se k němu nemohly přidat. Vědci prý tak experimentálně prokázali, že ryby dokážou rozlišit mezi hejny o velikosti jedné či dvou ryb, dvou či tří, tří či čtyř ryb. Rozpoznat však už nedokázaly rozdíl mezi houfem čtyř či pěti rybek.

V případě vyšších počtů uměly zkoumané ryby rozlišit, které hejno je výrazně, třeba dvakrát větší. Ale při menších rozdílech - třeba 12 a 16 ryb - už měly rozlišovací problém. Výzkumný tým z toho usoudil, že živorodky nejspíše používají dva rozlišovací systémy, počty a hrubý odhad, pro to, aby si dokázaly uvědomit rozdíl.

Matematické vlohy mají i jiná zvířata, například papoušci, mývalové, fretky a potkani. Tréninkem lze jejich schopnosti počítat, sčítat i odečítat ještě prohloubit. Vrozený talent mají i lvi, alespoň pokud jde o počítání cizích samců, blížících se k jejich smečce: pokud zaslechnou řev osamělého poutníka, vyšlou ze smečky dvě či tři samice, aby ho prověřily. Pokud se však k teritoriu blíží dva cizí lvi, uvítací výbor se skládá ze čtyř samic.