Samozřejmě ne ty velké, deseti či dvacetimetrové obludy, ale jejich malé potomstvo. I veleještěr byl totiž nejdříve malou ještěrkou. Ve světě před sedmdesáti milióny let se však pražáby většinou živily hmyzem a (tehdy ještě) malými savci.

„Je možné, že žrala ještěrky, savce a menší žáby – a vzhledem ke svým rozměrům i čerstvě narozené dinosaury,“ soudí paleontolog David Krause ze Stony Brook University ve státě New York, který se podílel na výzkumu žáby, jenž prováděli jeho kolegové z londýnské University College. Zatímco dinosauři dávno vymřeli nebo se radikálně zmenšili, aby jako ptáci ovládli vzduch, pražába by své příbuzné snadno našla i dnes.

Ropucha obrovská dokáže v Austrálii dorůst do velikosti čtyřiceti centimetrů, i když proti Beelzebufovi je to hubeňour. Největší známý exemplář obří ropuchy vážil jen kilo. Africká žába Conraua Goliath sice měří je třicet centimetrů, váží však více než tři kilogramy. Nejbližší příbuzní pražáby jsou však nikoli v blízké Africe, ale v Americe. To má důsledky i pro geologii. Posiluje to tezi, že indický subkontinent, k němuž Madagaskar kdysi patřil, se od Jižní Ameriky oddělil podstatně později než před 120 milióny lety, jak se obecně uvádí.