Vyplývá to alespoň z modelu, který představil tým astronomů na zasedání Americké astronomické společnosti. Dosavadní pozorování navíc podle autorů velmi dobře odpovídají tomu, co předpovídá jejich model.

Pekelné podmínky

Černé díry vyskytující se v centrech galaxií patří mezi nejhmotnější objekty, které můžeme pozorovat. V případě glaxie OJ 287 obíhá lehčí černá díra s peridou asi dvanácti let supermasivní černou díru obklopenou navíc diskem plynu. Každých dvanáct let tak pozorujeme zjasnění tohto tzv. kvasaru dvakrát po sobě - pokaždé když interaguje látka disku s pohybující se černou dírou. V důsledku vyzařování gravitačních vln navíc předpovídá model spojení obou černých děr za přibližně deset tisíc roků!

Pokud se podařilo určit správně parametry obou černých děr, pozorujeme v centru galaxie OJ 287 vůbec nejdivočejší možnou laboratoř, umožňující nám testovat Einsteinovu teorii obecné relativity v podmínkách, jaké nebudeme schopni simulovat v pozemských laboratořích (naštěstí) nikdy.

Skeptici jsou opatrní

Přestože superhmotná černá díra s obíhající společnicí láká celou řadu teoretiků, někteří varují před ukvapeným soudem. Odvolávají se na to, že skutečně pozorovaným změnám jasnosti by mohl odpovídat i jiný model a dosavadní skvělá shoda s pozorováním může být dílem náhody.

Rozhodně ale svorně doporučují pozorování objektu nejen pomocí pozemských dalekohledů, ale také družic mimo zemskou atmosféru. Zajímavé také je, že do pozorovacích kampaní jsou zapojeni někteří čeští pozorovatelé a hvězdárny.