Ivaninu značku if... oblékají české osobnosti déle než čtvrt století. Za tu dobu už návrhářka vyzkoušela mnoho možností, které oblast její tvorby nabízí, od šití oblečení přes provoz několika butiků až po samotnou kreativní modelovou tvorbu.

Nejraději tvoří v noci, v ateliéru nebo na chatě s kočkou na klíně. Jejím nejoblíbenějším materiálem je ručně barvené hedvábí, od pavučinkového šifonu až po vznešený satén.

V nejnovější kolekci však velmi zaujala látkami potištěnými velkoplošnými fotografiemi.
 

Spojení s realitou
Mnohem víc než samotné modely však Ivanu zajímá, kdo je obléká, a snaží se zvýraznit individualitu a podpořit sebevědomí svých zákaznic. „Můj styl je americká byznysmenka v teniskách,“ nechala se návrhářka nedávno slyšet.

Základ jejích zákaznic tvoří především ženy v nejlepších letech, které jsou sebejisté, úspěšné a také si mohou dovolit vydat desetitisíce za elegantní a současně unikátní „kousky“ šité na míru. Mimo jiné k nim patří třeba herečky Ilona Svobodová, s níž se pravidelně setkáváme každý všední den v „nováckém“ nekonečném seriálu Ulice jako s Jitkou Farskou, operní pěvkyně Dagmar Pecková či nestárnoucí hlasatelka Marie Tomsová.
 

Proč se paní Ivana pustila do „velkého stěhování“? Současný provoz několika butiků je organizačně velmi náročný a stojí ji příliš mnoho času, který chce raději věnovat tvorbě. Navíc obchodní galerie v samotném centru Starého Města sice láká zahraniční klientelu, pro domácí stálé zákaznice, které neustále bojují s nedostatkem času, je ale poněkud z ruky. A tak se návrhářka rozhodla soustředit do budoucna veškerou nabídku v jediném prodejním místě v nedaleké Vodičkově ulici, která je snáze dostupná. 

Smlouvalo se poprvé
Na rozlučku v pražském Ungeltu dorazila i řada pánů v čele se spisovatelem Ondřejem Neffem. Poslední prodejní den se tak proměnil v příjemné přátelské setkání u šampaňského a domácích dobrot, během nějž z věšáků mizely poslední kousky. Kdo nemohl dorazit včas, zamluvil si vybrané modely telefonicky. Není divu. Ivana totiž pojala akci velmi velkoryse.

Cedule rozvěšené po butiku sice hlásaly minimální slevu 50 procent, ovšem s dodatkem: „Vyberte si, zeptejte se, dohodneme se!“ A tak se o jednotlivých cenách mluvilo individuálně a modely, na jejichž cenovkách obvykle bývá pětimístná cifra, se tentokrát daly pořídit téměř za babku.