Náznaků toho, že na Marsu bylo kdysi lépe než dnes, neustále přibývá. Kosmické sondy přinesly snímky říčních koryt, jezer a usazenin způsobených vodou. Někteří vědci tvrdí, že existují i důkazy existence života na Rudé planetě.

Kromě známého meteoritu ALH84001 prokazatelně pocházejícího z Marsu, v němž nalezli struktury podobné zkamenělým bakteriím, to jsou i nejednoznačné výsledky testů prováděných sondami Viking v 70. letech minulého století. Některé z nich totiž proběhly způsobem naznačujícím přítomnost života.

Přesto se je konzervativní vědecká obec rozhodla ignorovat. Více než čtvrt století podobné testy nikdo neopakoval.

Teprve nyní by mohl být starý problém rozřešen, protože britský přistávací modul Beagle 2 na evropské sondě Mars Express nese aparaturu, která může prokázat existenci minulého nebo současného života na planetě. Pracuje na principu zjišťování poměru izotopů uhlíku v horninách.

Uhlík je základním stavebním kamenem živých organismů, ty však preferují jeho lehčí izotop 12C. Biologické procesy na naší planetě proto vedly k rozdílnému zastoupení izotopů 12C a těžšího 13C, než je tomu na jiných kosmických tělesech.

Možná je život na Marsu i nyní

Není přitom bez zajímavosti, že tento poměr byl zjištěn i v pozemských horninách starých více než 4 miliardy let. Život zde tedy existoval již poměrně krátce po vzniku Země a vychladnutí jejího povrchu.

Pokud Beagle 2 zjistí, že i na Marsu vyznívá poměr obou forem uhlíku ve prospěch lehčího izotopu, znamenalo by to, že tam byl nebo dokonce stále je život. V současných nepříznivých podmínkách by však nejspíš mohl přežívat pouze pod povrchem a jen na určitých chráněných lokalitách.

Takový objev by ještě posílil spekulace, proč se podmínky na Marsu v minulosti tak dramaticky zhoršily.

Podle jedné z teorií za to může srážka s velkým asteroidem před několika miliardami let, při které byla značná část atmosféry vymrštěna do vesmíru. To mělo za následek prudký pokles tlaku na povrchu a katastrofální ochlazení.