Tým vědce Tecura Macuzawy pro jednu ze zkoušek použil tři pětileté primáty, kteří se naučili pořadí arabských číslic od jedné do devíti, a 12 lidských dobrovolníků. Na obrazovce počítače jim znázornili devět čísel. Když se dotkli prvního z nich, zbývajících osm se změnilo v bílé čtverce. Účastníci pokusu poté měli za úkol označit jednotlivé čtverce v tom pořadí, v jakém tam byly číslice.

Test ukázal, že šimpanzi to provedli rychleji, i když nebyli tak přesní.

Nejlépe si vedl šimpanz jménem Ajumu, jehož japonští vědci podrobili spolu s devíti vysokoškolskými studenty druhé zkoušce. Při ní problesklo na velmi krátkou dobu na obrazovce pět číslic, než se opět změnily v bílé čtverce. Zadání bylo stejné; dotknout se jednotlivých geometrických tvarů ve správném pořadí, jako když tam byla čísla.

Pokud se číslice znázornily na sedm desetin vteřiny, Ajumu i studenti úkol splnili správně z asi 80 procent. Když ale tvůrci pokusu odkryli číslice na pouhé dvě až čtyři desetiny vteřiny, jasně zvítězil šimpanz. Zatímco Ajumu byl stále schopný správně určit pořadí čísel z 80 procent, jeho lidští soupeři dosáhli jen čtyřicetiprocentní úspěšnosti.

Při součtu všech testů tak nejvíce bodoval právě šimpanz Ajumu.

Doktor Macuzawa se podle agentury AP domnívá, že výsledek ve prospěch primátů ovlivnily dva faktory. Šimpanzi si podle něj uchovali řadu dovedností, které předchůdci moderního člověka během vývoje ztratili, aby uvolnili prostor v mozku pro řečové schopnosti. Druhým důvodem je věk šampiona.