V dnešní době si už ani nedokážeme představit život bez přesné předpovědi počasí. Meteorologie hraje v naších životech velmi důležitou roli a její výsledky nacházejí uplatnění v mnohých oborech lidské činnosti. Snad každý z nás si denně pokládá otázky: "jak zítra bude?" a "co si mám vzít na sebe?". Přesná předpověď počasí ale hraje klíčovou úlohu především v zemědělství, dopravě, stavebnictví, energetice a často také zachraňuje lidské životy v oblastech, zasažených přírodními katastrofami.

Naprosto nenahraditelnou úlohu hrají při předpovídání počasí kosmické družice. Především mladí meteorologové si dnes už jen stěží dokáží představit, že se kdysi bez těchto "očí na obloze" pracovalo. Jedním z nejdůležitějších kosmických programů, určených pro meteorologická pozorování, je Meteosat. S daty toho programu se můžete každý den setkat v televizních předpovědích počasí nebo na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

Meteosat

Meteosat na konci minulého týdne oslavil jubileum. Před 30 lety odstartovala do vesmíru první družice této řady. Píše se 23. listopad 1977 a první Meteosat je naveden na oběžnou dráhu kolem Země. Celkem se na této pozici vystřídalo 7 družic první generace (Meteosat-1 až Meteosat-7), které monitorovaly z geostacionární oběžné dráhy ve výšce 36 000 km počasí v Evropě, severní části Afriky a později také v dalších částech planety.

V srpnu 2002 odstartovala do vesmíru družice Meteosat-8, která je první družicí druhé generace (Meteosat Second Generation). Další družicí druhé generace se stal Meteosat-9, který se do vesmíru vydal 21. prosince 2005. V současné době jsou stále v provozu družice Meteosat-6, -7, -8 a -9. Do programu je také zařazena družice MetOp-A.

EUMETSAT

Družice Meteosat provozuje společnost EUMETSAT (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites - Evropská společnost pro meteorologický výzkum satelity). Tato mezivládní organizace se sídlem v německém Darmstadtu má celkem 20 členů z řad evropských států. Česká republika není členem, ale má statut spolupracující země, na rozdíl od Slovenska, které je přímo členem organizace. O vypouštění satelitů Meteosat se stará Evropská kosmická agentura (ESA) prostřednictvím nosné rakety Ariane, která startuje z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně.

Česká republika by se mohla stát členem ESA již příští rok. Důležitým úkolem ESA je v současnosti zprovoznění vědeckého modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanici, který má 6. prosince do vesmíru vynést raketoplán Atlantis (STS-122) a vybudování navigačního systému Galileo, na jehož financování se dohodli ministři sedmadvacítky v pátek.

Doporučujeme stránky Českého hydrometeorologického ústavu, kde najdete aktuální snímky z družic Meteosat.