"Jedná se o pravěké sekerky. Pravděpodobně šlo o tehdejší odznaky moci. Tyto nálezy řadíme ke kultuře se šňůrovou keramikou. Její příslušníci totiž zkrášlovali nádobky otiskem šňůry," uvedl Martin Paulus z Archeologického centra v Olomouci.

Pozůstatky v dalších dvou sídlištních jámách archeologové zatím datují do střední doby bronzové. V jedné nalezli dvě kostry, ve druhé tři.

Našli už asi 20 hrobů

Podle antropoložky Anny Pankowské budou kostry převezeny k přesnému určení stáří radiokarbonovou metodou. "Zatím víme, že jeden z trojice byl asi 180 centimetrů vysoký muž, další kostra zase patří starší ženě," dodal Paulus. Podle něj je nález takovýchto hrobů v lokalitě výjimečný.

Archeologové jich zde nalezli jen asi 20. Kromě toho ale objevili i zhruba 380 takzvaných sídlištních objektů, děr v zemi, které sloužily jako zásobnice obilí nebo zdroj stavebního materiálu. "Někdy byly používány i jako místa pro rituální pohřby," poznamenal Paulus.

Výzkum na trase se provádí v souvislosti s výstavbou zmíněných komunikací již několik let. Letos v dubnu představili olomoučtí archeologové ve stejné lokalitě nález pozůstatků polního pochodového tábora římské armády včetně římského příkopu. Na stejných místech již v loňském roce objevili i doklady zhruba 3000 let staré osady s kosterními pozůstatky a žárovými hroby.