Tito hmyzí roboti by mohli být využíváni ke sledování podezřelých osob, navádět střely na cíl nebo vyhledávat osoby zasypané v troskách. Technické problémy vývoje takového na dálku ovládaného hmyzu jsou však značné také proto, že vědci teprve nedávno důkladně poznali mechanismy jejich letu.

První cestou, kterou vědci sledují, je implantovat mikroobvody do larv hmyzu tak, aby se jejich nervy a svaly vyvíjely pod kontrolou. Tyto experimenty se již uskutečnily a v laboratoři byly úspěšné.

Další etapou, na níž nyní pracují vědci financovaní CIA, je implantace kontrolní miniplatformy pod záda hmyzu, která bude spojena s již zavedenými obvody a jejímž prostřednictvím bude možno dávat hmyzu pokyny k letu. Jde o přístroje, jejichž hmotnost nesmí překročit tři gramy.

Další cestou, kterou se vědci ubírají, je miniaturizace bezpilotních letounů až po rozměry ptáků a hmyzu.

Mechanická muška vytvořena v létě

Týmu vědců z Harvardovy univerzity se v červenci podařilo vytvořit mechanickou mušku, která byla schopna pohybovat svými umělými křídly rychlostí 120 kmitů za vteřinu. Přístroj váží pouze 65 gramů. Hlavním problémem je však zdroj energie. Tekuté palivo je upřednostňováno před bateriemi. "Je možné získat více energie z kapky benzínu než z baterie o velikosti kapky benzínu," konstatoval vědec Robert Michelson.

Technologie hmyzích robotů však skrývá mnoho nebezpečí. Při experimentech v reálném prostředí může drahý hmyz sezobnout pták nebo se může zamotat do pavučiny, uvedl expert z Kalifornské univerzity.

Mezitím byl v laboratořích Pentagonu vyvinut přístroj, který se řídí příkazy Navy Seal (elitní speciální jednotka amerického vojenského námořnictva). Dokáže plavat pod mořskou hladinou, přičemž napodobuje pohyby delfína. Vědci zdůrazňují, že plavec využívá pouze tři procenta energie na to, aby se ve vodě pohyboval vpřed, zatímco delfín dokáže využít 80 procent vynaložené energie. Přístroj bude používat americké vojenské námořnictvo pro operace, které vyžadují plavání na velkou vzdálenost.