Podle paleontologa Fernanda Muňize fosílie ležely ve vrstvě sedimentů, jejichž stáří je odhadováno na 3,6 až 5,3 miliónu let, což odpovídá období spodního pliocénu. Patří nejméně čtyřem jedincům - nalezeno bylo 36 obratlů, tři kusy mozkových částí lebky, dva fragmenty obličejových kostí, devět kusů z čelistí, 14 částí žeber, jedno žebro kompletní, lopatka, tři kosti pažní. Identifikovat zbývá ještě 11 kostních ostatků.

Odborníci se domnívají, že by kosti mohly pocházet z plejtváka obrovského, který měří až 30 metrů a váží 190 tun, a plejtváka myšoka, jenž dorůstá 26 metrů.

Nejmenší pozůstatky mohly tvořit součást kostry plejtváka malého, ovšem paleontologové nevylučují, že může jít i o novorozené nebo starší mládě.

Nahromadění takového množství kostí umožnila konfigurace pobřeží ve "spolupráci" s vodními proudy zhruba před čtyřmi miliony let.

Jako spousta jiných nálezů i tento byl náhodný. Fosílie velryb objevil jeden novinář se synem, kteří na pláži v Cartaye v provincii Huelva hledali kraby. Narazili však na něco cennějšího, totiž velrybí žebro.