V Asii se často objevují zmrzliny s příchutí sýrovou nebo červených fazolí. Vysloveně výstřední jsou na domácí poměry Japonci. Mezi nejpopulárnější příchutě tam patří zmrzlina zelený čaj. K mání jsou na japonském trhu ale i zmrzlina wasabi (japonský křen), krevetová, rybí, krabí, s příchutí kuřecích křidélek či kaktusová.

Pochlubit se svými specialitami mohou i Američané. Město Gilroy na severu Kalifornie má prý obchod, kde vyrábějí česnekovou zmrzlinu. Každý rok se tam také koná česnekový festival. Obecně je ve Spojených státech populární přidávat do zmrzliny kousky čehokoliv, třeba rozdrobených sušenek, tyčinek a dalších sladkostí.

Za zmínku ve výčtu zmrzlinových zajímavostí určitě stojí i tradiční turecká zmrzlina dondurma. Vyrábí se z kozího mléka, cukru a salepu - látky získané z hlízy orchidejí. Je tak tuhá, že v obchodě se prodává visící z háku od stropu. Tradičně se jí vidličkou a nožem a podává se s medovým dortem baklavou.  

Stát od státu se prý mění i to, jak je zmrzlina sladká. Zatímco domácí konzumenti mají rádi méně sladidla a jednoduchou recepturu, Řekové zase rádi sladší.

Spotřeba zmrzlin v Česku postupně mírně roste a v současnosti si každý Čech dá podle Unileveru v přepočtu zhruba pět litrů ledového osvěžení za rok. Například Rakušan zkonzumuje 6,2 litru, Němec 8,1 litru a Švéd asi 11 litrů. Právě seveřané patří k největším příznivcům zmrzliny na starém kontinentu. Ještě daleko většími milovníky zmrzliny jsou ale Američané, jejichž spotřeba se pohybuje kolem 21 litrů na osobu ročně.