Článek
"Vím, že mě už nějakou dobu ohlodává zub času, ale rozhodně nejsem mrtvá," odmítla tvrzení úřednice Mary Welsbyová, která měla u banky Abbey uloženy tři tisíce liber. Nepomohly jí však ani platné osobní doklady, banka trvala na tom, že podle jejích záznamů je zesnulá a peníze byly vyplaceny pozůstalým.
"Ta mladá slečna za přepážkou trochu zbledla. Buď se zastyděla za omyl, k němuž došlo, nebo se polekala, že vidí ducha," uvedla paní Welsbyová.
Banka po důkladném prošetření záležitosti přišla záhadě na kloub. Ve skutečnosti totiž zemřela jiná klientka téhož finančního ústavu s podobným jménem i věkem. Banka Abbey pak omylem uzavřela účet paní Welsbyové, zůstatek ovšem vyplatila pozůstalým té paní, která skutečně zesnula.
Podle Ananovy však trvalo devět týdnů, než se živá paní Welsbyová dočkala navrácení svých úspor. "Upřímně nás mrzí potíže, které jsme paní Welsbyové způsobili v době, po kterou jsme šetřili její stížnost," komentoval zadržování klientčiných peněz mluvčí banky Abbey.