"Hurá, dokázala jsem to," ohlásila šťastná maratónská běžkyně řídící misi amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v Johnsonově vesmírném středisku zdolání trati. Výsledný čas musí ještě potvrdit speciální počítač. "Ta věc držela jako špalek, bez problémů, bez ničeho," chválila astronautka běžící pás, s nímž byly v minulosti problémy. "Je to skvělé náčiní," dodala.

Podobný počin dosud žádný astronaut v kosmu neuskutečnil, píše na svém webu NASA. Výkon si Williamsová naplánovala tak, aby se časově shodoval s konáním nejstaršího maratónu světa, který každoročně třetí dubnové pondělí pořádá město Boston. Na rozdíl od "pozemských" běžců však měla "Suni" jednu nespornou výhodu. Běžela totiž v suchu a teple, zatímco její spoluběžci v ulicích Bostonu se museli vypořádat s prudkým a studeným deštěm a bouřkou.

"Chci podpořit děti v tom, aby fyzické cvičení zařadily do svého denního programu," vysvětlila astronautka před startem důvody, proč se na dlouhou "trať" v kosmu vydává.

Astronautka zvládla maratón i na Zemi

Jedenačtyřicetiletá Williamsová už zkušenosti s maratónem má. Loni v lednu v čase 3:29:57 hodiny zdolala maratón v Houstonu. Díky tomuto výkonu se také kvalifikovala na pondělní závod v Bostonu, kterého se však nemohla zúčastnit, protože 9. prosince se vydala na palubě raketoplánu Discovery k ISS a od té doby pobývá na orbitální stanici.

Pravidelné cvičení je pro astronauty na ISS velmi důležité kvůli udržení pevných kostí a svalové hmoty.

"Při mikrogravitaci obojí začíná mizet, protože kosmonauti nepoužívají nohy k chození a nemusejí namáhat kosti a svaly, aby se navzdory působení gravitace udrželi vzpřímení," vysvětlila už dříve Williamsová. NASA proto také požaduje, aby posádka ISS pravidelně cvičila na běžícím pásu, rotopedu a posilovacím stroji.

První maratónec zemřel vysílením

Maratónský běh je ale velmi náročný i za běžných podmínek. První maratónský běžec podle řecké legendy zemřel vysílením. Od té doby tisíce účastníků maratónu musely vyhledat pomoc lékařů u trati či ve zdravotnických stanech v cíli závodu s nejrůznějšími potížemi.

Maratónská trať měří 42,195 metru. Její délka vychází z pověsti o řeckém běžci, který po vítězství Řeků nad Peršany v pátém století před naším letopočtem běžel z města Marathónu zvěstovat do Atén zprávu o výsledku bitvy. Avšak poté, co urazil více než 42 kilometrů, zemřel vyčerpáním.