Mají u nás lidé při zařizování svých domácností vkus?

 Čím více se blížíme k Evropě, Češi jsou vkusní. Hodně to ale souvisí s mentalitou lidí, někdo chce být progresivní, jiný konzervativní. A vše se samozřejmě odvíjí od peněz. Pro mnoho lidí je při zařizování bytu rozhodující cena, přitom někteří prodejci nábytku svou nabídkou ničí vkus národa. Myslím ale, že mladá generace, studenti jsou již evropští lidé. Když za mnou přijdou, nestačím se divit, co po mně chtějí.

Jak často si Češi obměňují zařízení svého bytu nebo domu?

U nás většinou lidé uvažovali s perspektivou na 15 až 20 let. Mladá generace se již ale chová jinak. První zařízení si pořídí podle svých nízkých finančních možností, tedy co nejlevnější. Ale jakmile v kariéře postoupí a dostanou se do vyššího příjmového pásma, jsou ochotni zbavit se laciného nábytku třeba i po čtyřech letech a investují podle svého vkusu do stylovějšího zařízení. 

Ve vyspělé Evropě nakupují lidé nový nábytek a mění vybavení příbytku častěji?

Ano. Ten interval se pohybuje v rozmezí pěti, maximálně deseti let. Přičemž obecně ve vyspělé Evropě platí, že jeden roční plat by měl stačit na vybavení bytu nebo rodinného domu. Ale vždy je to samozřejmě individuální. Jsou lidé, kteří jsou sběratelé pěkného designového nábytku, slavných jmen. Ti se takových kusů nábytku světových tvůrců rozhodně nikdy nezbaví.

A co světové celebrity? Jak dlouho si užijí nový nábytek?

V Americe si celebrity pořizují zcela nové zařízení po jednom, maximálně dvou letech. Vše komplet znova.

Jak často si vy osobně měníte příbytek?

Za posledních deset let jsem se stěhoval třikrát. Takže jsem si obměnil nábytek třikrát. Teď mám nové zařízení asi půl roku. 

Jakým tvarů a barvám dáváte přednost?

Dávám stále přednost tvarům, které vycházejí v funkcionalismu (styl zdůrazňující účelnost, funkci - pozn. red.) a minimalismu (minimum barev, tvarů, linek - pozn. red). Interiér rád doplňuji solitéry, které již mohou mít určité křivky a podobně jako socha navozují v interiéru pohodu.

Pokud jde o barvy, určitě bych, i když jsou nyní velmi moderní, nevolil barvy fialové a oranžové. Dráždily by mě. Potřebuji, když přijdu z práce domů, být v klidu a nešílet (smích). Nevadila by mi ale citrónová barva. Nikdy jsem neměl rád zelenou, ovšem nyní jsem se na ni kupodivu naladil, což je zajímavé. 

Jste člověk, který miluje velký prostor?

Ano. Líbilo by se mi mít obývák o 250 metrech čtverečních a abych v něm byl stále jen sám. Ložnice by mohla mít asi 40 metrů (upřímný smích). Potřebuji mít odstup, abych si mohl vychutnat to, čím je byt zařízen. Stísněnost nedá věcem vyznít. Ale klesněme na zem.

Myslím, že obývací pokoj o čtyřiceti metrech čtverečních již není nejhorší. Ložnice by měla být přesto veliká, alespoň 25 metrů čtverečních. Stejně tak koupelna, která by měla mít kolem 20 čtverečních metrů. Pro spokojené bydlení dvou lidí je podle mého názoru ideální byt od 110 metrů čtverečních výše. 

Jakých doporučení by se lidé měli při zařizování bytu držet?

Byt by neměl být skládankou stylů, které se k sobě nehodí. Pokud se lidé při zařizování svého bytu rozhodnou oslovit designéra, měli by mu důvěřovat. Architekt pak potřebuje vědět, jaký styl jim vyhovuje, jaké barvy mají rádi a kolik peněz chtějí do nového zařízení investovat.

Mezi zákazníkem a architektem musí dojít napoprvé k souznění. Pokud k tomu nedojde, je lépe se rozejít. Byt by měl nést rukopis jednoho autora, proto není dobré, když lidé hledají radu i u dalších tvůrců. I obraz přece maluje jen jeden malíř. Nemohou mu do toho mluvit další malíři.