Mezi největší producenty květin patří Nizozemí a hned po něm Kolumbie. Většina květinářů v těchto zemích se snaží vyprodukovat maximální množství pokud možno obřích a zdravě vypadajících květin. Bez chemie to jde ovšem stěží. Takže prakticky od semínek, cibulek či řízků jsou rostliny napouštěny obřím množstvím chemikálií, které mají podpořit růst a ochránit je před útokem houbových chorob či škůdců. Ale i po řezu a během skladování a převozu jsou květiny napouštěny dalšími jedy. Taková nádherně vypadající kytice zdálky může chytit za srdce nejen mnohé ženy, přivonět k ní však může být hazardem se zdravím.

Podle Světové zdravotnické organizace použili kolumbijští květináři v roce 2005 stovky chemikálií při pěstování svých rostlin, z nich patřilo 36 procent do skupiny vysoce toxických látek.

"Zjišťujeme, že pesticidy jsou stále nebezpečnější, než jsme si dosud mysleli. Stále menší dávky mají stále vyšší toxicitu," tvrdí profesor Philippe Grandjean z Harvardovy univerzity, který se zabývá výzkumem účinků pesticidů na zdraví člověka.

Zdravotníci však míní, že více než zákazníci jsou ohroženi zaměstnanci velkých květinářských firem. Oni se dostávají do kontaktu s rostlinami bezprostředně po použití pesticidů. Většina těchto chemikálií má ochranné lhůty, po nichž se rozpadají a z rostlin mizí, takže k zákazníkům by se měly květiny dostat již bez toxických účinků.

Řada studií ovšem prokázala, že i po ochranné lhůtě v mnoha kyticích byly prokázány zbytky jedů. Bohužel, květináři používající ekologické metody pěstování se nemají šanci uživit. Náklady jsou mnohem vyšší a vyprodukované květy nemají šanci velikostí a barvou konkurovat těm chemicky ošetřovaným. Nizozemci i Kolumbijci vědí, že by je po přechodu na ekologické zahradnictví okamžitě převálcovala levná produkce chemicky ošetřovaných květin z Asie.