Badatelé totiž zjistili, že až 90 procent vysokoškolských studentů odkládá plnění povinnosti na poslední chvíli, zatímco v běžném životě ostatních vrstev populace činí tato cifra pouze 15 až 20 procent.

Odkládání povinností ovšem může přijít velmi draho. Průzkum společnosti H&R Block ukázal, že například ti,  kdo čekají s vyplněním daňového přiznání až do posledního dne, zaplatí finančnímu úřadu v průměru o 400 dolarů více, než je třeba, protože ve spěchu udělají mnoho zbytečných chyb.

Podle článku v lednovém čísle periodika Psychological Bulletin sklon k odkládání povinností souvisí s impulsívností osobnosti. Impulsivní lidé si totiž mnohem více cení dneška než zítřka. "Proto nejsou motivováni, termíny jim nepřipadají jako naléhavé a nenacházejí v sobě dost energie, dokud se něco nezačne dít," řekl Piers Steel, šéf badatelského týmu z Univerzity v Calgary, který se touto otázkou zabýval.

"Impulsivní lidé mají obecně více problémů se sebeovládáním. Častěji kouří, častěji se přejídají a hrají hazardní hry," dodal Steel.

Rozdělujte si práci na etapy

Není to však jen impulsivnost člověka, co vede k průtahům při plnění povinností. Důležitou roli hraje i individuální schopnost se soustředit a zajímavost nebo naopak nudnost úkolu, který je třeba plnit.

A rada nakonec: chcete-li se vyhnout chybám vznikajícím ze spěchu, rozdělte si včas úkol na jednotlivé etapy se závaznými termíny.