Třináctého ledna projde kometa přísluním ve vzdálenosti pouhé 0,17 AU (astronomická jednotka - vzdálenost Země-Slunce, cca 150 mil. km.), tedy v přibližně poloviční vzdálenosti, než obíhá planeta Merkur. Tou dobou bude také velmi zajímavé sledovat snímky komety na stránkách družice SOHO. Budete-li chtít kometu spatřit na vlastní oči, můžete se o to pokoušet ráno.

Nad ránem najdete kometu o něco severněji, než vyjde Slunce. Můžete se vyzbrojit malým dalekohledem, například loveckým triedrem, ale pokud se bude kometa zjasňovat podle předpovědi, měla by být vidět pouhým okem. Její poloha se bude měnit, takže do asi 11. ledna můžete zkoušet spatřit kometu na vlastní oči. Poté projde zorným polem dalekohledů družice SOHO a pro nás se stane nepozorovatelná. Její úhlová vzdálenost od Slunce se prudce zmenší - pokud byste chtěli kometu hledat blízko Slunce, nezapomeňte na to, že si můžete poškodit zrak, kdyby dalekohled omylem namířil na denní hvězdu...

Pak se kometa vydá na jižní oblohu a bude slábnout. Přestože těsných průchodů komet kolem Slunce už jsme viděli několik, neví nikdo přesně, jak se bude kometa chovat. S klesající vzdáleností od Slunce totiž roste její aktivita - povrch je vystaven mnohem většimu slunečnímu záření a dochází k překotnému uvolňování plynu a prachu z kometárního jádra.

Zajímavé také je, že některé komety během průchodu přísluním narazí do Slunce - tzv. Kreutzovy komety. Právě snímky z přístrojů sondy SOHO slouží k objevování nových těles krátce před srážkou, mnoho z těchto objevů má na svědomí dav amatérů, který pravidelně snímky prohlíží. Na snímcích družice SOHO už se podařilo objevit více než 1200 komet, z nichž ty Kreutzovy tvoří drtivou část. Komety tak můžete objevovat snadno i vy, u monitoru svého počítače.