"Před několika desetiletími se u bran proslavených studií společnosti Universal objevil mladík v levném obleku s prázdným kufrem na rekvizity, aby se vloudil do jednoho z velkých hollywoodských chrámů výroby kouzel," spustil Hanks.

Tisícihlavému obecenstvu pak vylíčil, jak budoucí režisér oklamal vrátné a dva měsíce se potuloval po studiích, stravoval se v kantýně, byl každému k ruce, díval se na natočené záběry a dokonce si zabral prázdnou střižnu, z níž ho však časem vyhnal Alfred Hitchcock. Okolí si na něho zvyklo tak, že mu pak dávali práci, pokračovalo vyprávění.

Sám Spielberg čas od času tuto historku sám přiživí, když na otázku, jak se dostal k filmu, odpovídá stručně: "Sehnal jsem si přes přátele propustku a studoval jsem filmařské řemeslo..."

Zní to realističtěji než předchozí verze historky - že se do studií dostával se skupinami turistů, z nichž se pak vytrácel, aby se mohl toulat po velkovýrobně snů.

Dle Spielbergových kolegů si historku režisér vymyslel

Podstatně pravdivěji však znějí výpovědi kolegů, s nimiž Spielberg začínal pracovat jako elév v tamních kancelářích: "Historku o obsazení prázdné střižny si vymyslel," konstatuje pracovnice odbytového oddělení Julie Raymondová.

"Je to ale mnohem hezčí příběh než povídání o chlapci, který se postupně propracovával systémem nahoru," říká historik Hollywoodu Douglas Gomery. "Jak historka stárne, sílí v ní i mýty. A jsem si jist, že jim už začíná věřit i sám Spielberg,"

Není to ostatně ojedinělý případ. Například slavný Frank Capra rád vyprávěl, jak si jednou jako naprostý laik přečetl novinový článek o tom, jak jedna firma ze San Franciska hledá režiséra, tak se přihlásil a měl štěstí. Ve skutečnosti však v době, kdy dostal první zakázku, už měl za sebou několik let práce u filmu.