Právě bez existence molekul obsahujících uhlík by se těžko mohly spustit první  biochemické reakce na Zemi.

Sonda Stardust prolétla v lednu 2004  kolem "ledové blátivé koule" známé jako kometa 81P/Wild-2, ve vzdálenosti 240 kilometrů od jejího jádra sebrala drobné částice hmoty o velikosti několika tisícin milimetru a dopravila je zpět na Zemi v uzavřeném pouzdru.

Získané vzorky pak zkoumalo 55 badatelů z více než třiceti vědeckých ústavů pod vedením Scotta Sandforda z NASA. A tito vědci zjistili, že částečky hmoty z komety jsou bohaté také na kyslík a dusík a pravděpodobně pocházejí z doby před vznikem naší sluneční soustavy.

"Je docela dobře možné, že máme před sebou organickou populaci molekul, které se vytvořily, když byl led v hustých mracích, z nichž vznikala naše sluneční soustava, ozařován ultrafialovými fotony a kosmickými paprsky," soudí Scott Sandford.

A jak konstatoval, v simulovaných laboratorních podmínkách, kdy se podobně ozařovala analogická ledová hmota, vznikaly organické látky jako například aminokyseliny a amfiliní látky, které ve vodě samovolně tvoří malé struktury podobné buňce.

Zrníčka hvězdného prachu z komety jsou podle vědců velice různorodá a jak ukazuje jejich složení, některá z nich určitě vznikla při extrémně vysokých teplotách poblíž tvořícího se Slunce.