Zbyňku, když jste se dostal do dvacítky, měl jste nějaký cíl, jak daleko jste se chtěl dostat?

No v té dvacítce jsem chtěl do finále (do první desítky). Samozřejmě, že když jsem byl už v pětce, bylo to zase dál, člověk chce postupovat výš a výš, ale i tak už jsem hrozně spokojený. U mě to je tak, že se snažím podat co nejlepší výkon a pak mi to je prostě jedno.

Myslíte si, že hodně rozhoduje, jestli skončíte první nebo druhý?

Já si myslím že je to jedno zhruba od čtvrtého místa, tam už jde spíš o ten hlas, jak kdo koho zaujal. Úplně stejně na tom může být Terezka Najdekrová, Roman Lasota - prostě ty zajímavé hlasy.

Jak hodně vás potěšily výroky porotců, že je váš hlas dobře zapamatovatelný a vybavitelný?

Tak chvála potěší vždycky.

Asi budete navštěvovat nějakého učitele zpěvu, nechtěl byste k panu Klezlovi?

Já to teď budu muset všechno nějak skloubit. Samozřejmě zpěv bych chtěl studovat, ale taky chci koncertovat, natáčet cédéčko třeba, a tak...

Za týden je konec, s Davidem už jste jen sami dva, mezi vámi musí být hodně kamarádský vtah, jak tak sleduji, ne?

Ano, za to jsem moc rád, že je kamarádský. Hodně jsme se sblížili.

Nakolik ovlivnilo zdraví váš nedělní výkon?

Já si myslím, že ten výkon byl jakž takž v pohodě, nebylo to tak hrozné. Myslím si, že na to, jak to se mnou vypadalo ve středu, jsem to zazpíval dobře.

Jaká nabídka by vás teď nejvíc zaujala?

Já si myslím, že vším si musí každý projít sám, zkusit si od každého něco. Teď to nemůžu říct, uvidím co mě časem chytne.