Článek
Bez registru je podle ministerstva obtížné sledovat demografický a kapacitní vývoj populace zdravotnických profesionálů, analyzovat dostupnost jejich služeb pro občany, nebo předvídat potřebné vzdělávací kapacity.
Poslanec Milan Brázdil (ANO) ale upozornil na to, že seznam lékařů má Česká lékařská komora, a je otázkou, zda má smysl jej zdvojovat.
Neveřejností registru by se mělo vyhovět námitce Ústavního soudu, který zrušil původní databázi zejména kvůli neoprávněnému zásahu do soukromí zdravotnických pracovníků.
Odpadne administrativa a zkvalitní se péče
Novela zřizuje také Národní registr hrazených zdravotních služeb, Národní diabetologický registr a Národní registr intenzivní péče. Údaje z nich mají podle ministerstva přispět ke zkvalitnění zdravotní péče a ke zpřesnění stanovování úhrad z veřejného zdravotního pojištění.
Odpadne prý také administrativa. Registry podle ministra Svatopluka Němečka (ČSSD) umožní zrušit řadu statistických zjišťování.
„Dostaneme se konečně k reálným datům o počtech výkonů, o nákladech péče, vlastně úplně o všem, o čem se diskutuje v souvislosti se zdravotnictvím,” řekl Němeček novinářům.
„Je třeba důsledně dbát na to, aby údaje byly pod kontrolou a pod ochranou. Jsou tam velmi citlivá data,” upozornil lidovec Ludvík Hovorka. Je podle něho důležité, že dohled bude mít státní organizace, Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Podle poslance opoziční ODS Bohuslava Svobody registr přispěje také ke zkvalitnění péče a úsporám. Bude prý totiž možné vysledovat výsledky péče v jednotlivých zdravotních zařízeních a o ty s lepšími výsledky pak bude větší zájem. „Bude to znamenat, že dobré nemocnice budou mít hodně práce, bude se tam koncentrovat ta důležitá péče, a to ji samozřejmě zlevní,” dodal Svoboda.
