Zákoník práce musí chránit slabé

Výsledky průzkumu byly i námětem setkání členů organizace People Management Forum se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí na Staroměstské radnici v Praze.

V průzkumu uvedlo 91 % účastníků, že zákoník práce stojí spíš na straně zaměstnance, nikoli zaměstnavatele. S tímto hodnocením souhlasí i expert na pracovní právo Petr Hůrka, podle kterého je zaměstnanec právem chráněn. „Vyrovnává se tím jistý nepoměr. Ve kterém jiném vztahu musíte dělat x hodin denně to, co vám nařídí někdo druhý?“ přiblížil filozofickou podstatu pracovního vztahu právní expert, který působí na legislativním odboru ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle personálního ředitele pro střední a východní Evropu skupiny Veolia Petra Slezáka je chybné samotné filozofické východisko zákoníku práce, které odráží dobu svého vzniku před padesáti lety. „Dnes je mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vztah partnerský, státní paternalismus minulosti neodráží dnešní realitu a vztahy na volném trhu práce. Oporu v zákoně to však nenachází: chybí zde volnost pro smluvní ujednání,“ tvrdí Volák.

Podobného názoru je Štěpán Lukeš, HR ředitel společnosti IBM. „My máme v naší společnosti zřejmě jiné zaměstnance, než pro které je zákoník práce napsán. Konkrétně velkým problémem je taxativní výčet důvodů výpovědí, který možnosti rozloučení se zaměstnancem velmi zužuje. Nutí nás to uměle reorganizovat a rušit pracovní místa. Tento způsob jednání nepovažuji za důstojný,“ argumentoval Lukeš.

Účastníci setkání se shodli na tom, že největším problémem je ukončování pracovního poměru. V této souvislosti diskutovali i problematiku rozvazování pracovního poměru v souvislosti se vznikem nároku na starobní důchod. Ač se všichni shodli, že věk rozhodně není důvodem k ukončení pracovního poměru, zároveň připustili, že problém vzniká ve chvíli, kdy daný zaměstnanec nedokáže sám rozpoznat, že jeho výkon již přestává být dostatečný. „Proces dokazování a upozorňování na pracovní nedostatečnost je z hlediska zaměstnavatele obecně velmi náročný a často až nemožný,“ zdůraznila Kateřina Plešnerová, HR partnerka ze společnosti ČSOB.

Zákonodárce si je podle slov Zdeňka Schmieda z legislativního odboru MPSV vědom toho, že mezi firmami na trhu jsou značné rozdíly, avšak zákoník práce musí podle něj především chránit ty, kteří jsou ve slabé pozici a nejsou si třeba svých práv a povinností dobře vědomi. „Co se týče výpovědního důvodu, problémům rozumím, nicméně je třeba si uvědomit, že ať by se do výčtu přidal jakýkoli další důvod rozvázání pracovního poměru, musel by být dostatečně konkrétní, aby byl soudně přezkoumatelný.“

Schmied rovněž zdůraznil, že legislativa v oblasti pracovního práva se harmonizovala často doslovně s právem Evropské unie, někdy však taková úprava neodpovídá požadavkům české pracovněprávní praxe.