Hlavní obsah

Třetina mladých není spokojena s uplatněním svého vzdělání

– Praha

Zhruba třetina lidí (34 procent) ve věku mezi 20 až 34 roky nevyužije v práci svou kvalifikaci. Přibližně polovina mladých lidí přitom během studia absolvovala více než půlroční povinnou praxi. S uplatněním svého vzdělání jsou nejspokojenější vysokoškoláci. Vyplývá to z analýzy situace mladých na trhu práce, kterou zpracoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Foto: Profimedia.cz

Nespokojena s možnostmi uplatnění své kvalifikace byla téměř polovina respondentů s výučním listem.

Článek

Spokojenost mladých lidí s tím, jak mohou svou kvalifikaci uplatnit, je podle průzkumu závislá na jejich vzdělání. Nespokojena byla téměř polovina (46 procent) respondentů s výučním listem. Nejvíce je jich v oborech technika, výroba a stavebnictví a služby, zejména pak v restauratérství a v kadeřnických a kosmetických službách.

Mezi vysokoškoláky si na špatné uplatnění svého vzdělání stěžuje naopak jen asi 13 procent. Nejvíce v oborech služeb a humanitních věd.

Dlouhodobější praxi měli nejčastěji vyučení

Poměrně vysoký podíl (37 procent) nespokojených byl i mezi středoškoláky s maturitou, a to zejména v oborech umění a humanitní vědy, oboru zemědělství, lesnictví a rybářství a mezi absolventy gymnázií a lyceí.

Mezi vysokoškoláky si na špatné uplatnění svého vzdělání stěžuje naopak jen asi 13 procent. Nejvíce je jich v oborech služeb, umění a humanitních věd, ukázal průzkum.

Nějakou pracovní zkušenost během svého studia získalo asi 80 procent dotázaných mladých lidí. Dlouhodobou praxi, tedy více než šest měsíců, uváděli nejčastěji vyučení (26 procent). Jde hlavně o mladé muže, což souvisí s rozdílnou vzdělanostní skladbou mužů a žen, uvedl ČSÚ.

Na středním stupni s maturitou už je podle něj rozdíl v počtu osob s dlouhodobou praxí mezi muži a ženami podstatně nižší. A v terciálním vzdělání mají naopak více praxe ženy, protože je i více absolventek než absolventů. Více než půl roku praxe v rámci studia mělo asi deset procent vysokoškoláků.

Práce často přes známé

Tři čtvrtiny všech mladých zaměstnanců v průzkumu uvedly, že svou práci získaly buď prostřednictvím příbuzných či známých, nebo kontaktovaly svého zaměstnavatele. Zhruba 13 procent jich našla zaměstnání odpovědí na inzerát.

Možnost stěhovat se za prací uvádějí podle ČSÚ hlavně neaktivní mladí lidé ve věku do 24 let, kteří studují vysokou školu. Více něž 35 procent jich v průzkumu připustilo, že by se kvůli zaměstnání přestěhovali i mimo ČR.

Ochota stěhovat se klesá s přibývajícím věkem. Ve skupině lidí mezi 25 a 29 roky byl jejich počet 16 procent a v další skupině do 34 let se snížil na osm procent.

Průzkum mezi zaměstnanými ve věku mezi 20 a 34 roky ukázal, že se jich za prací přestěhovalo 13 procent. Podle ČSÚ jde hlavně o absolventy terciálního studia a ty s maturitou (celkem 104 tisíc lidí). Převážně se stěhovali v rámci ČR (132 tisíc), méně jich odešlo do zahraničí (28 tisíc).

Reklama

Související články

Za dobrou prací jsou lidé ochotní cestovat

Téměř polovina (43 procent) dotázaných lidí uvedla, že by dojížděla nebo se přestěhovala za prací do zahraničí, dalších 45 procent je ochotno dojíždět na menší...

Mzdy nejvíce rostou absolventům

Po několika letech stagnace či velmi mírného růstu firmy přistoupily k výraznějšímu zvyšování finančního ohodnocení kvalifikovaných zaměstnanců. Vyplývá to...

Výběr článků

Načítám