Hlavní obsah

Poradna: Sčítání délky pracovních poměrů a nárok na odstupné

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Odstupné poskytované zaměstnancům v případě organizačních změn je dle aktuální právní úpravy odstupňované. Jeho výše závisí na tom, jak dlouho před skončením pracovního poměru zaměstnanec pro zaměstnavatele pracoval. V souvislosti s tím ale vznikají některé složitější situace, jako například když má zaměstnanec u zaměstnavatele v krátké době po sobě více pracovních poměrů.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Od 17. 4. 2014 do 16. 9. 2014 jsem měla pracovní smlouvu na dobu určitou, která mi nebyla prodloužena. Od 1. 11. 2014 jsem nastoupila do stejné firmy na stejnou pozici, dostala jsem smlouvu na dobu určitou na 1 rok. Teď v dubnu mi ale dal zaměstnavatel výpověď pro nadbytečnost. Zajímalo by mě, jaký mám nárok na odstupné. Dočetla jsem se, že by se oba pracovní poměry měly sčítat, ale nevím, zda se do toho počítá i dvouměsíční výpovědní doba. A doba mezi oběma pracovními poměry (kdy jsem nebyla zaměstnancem) se asi nepočítá, že?

Odstupné při organizačních změnách

Pokud je pracovní poměr zaměstnance ukončován výpovědí nebo dohodou z organizačních důvodů (typicky nadbytečnost zaměstnance, nebo například zrušení části zaměstnavatele), je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci odstupné.

Výše odstupného činí:

1 průměrný měsíční výdělek, pokud pracovní poměr zaměstnance trval méně než 1 rok,
2 průměrné měsíční výdělky, pokud pracovní poměr zaměstnance trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
3 průměrné měsíční výdělky, pokud pracovní poměr zaměstnance trval alespoň 2 roky.

Délka pracovního poměru x výpovědní doba

Pokud je pracovní poměr rozvazován výpovědí, končí uplynutím výpovědní doby. Délku trvání pracovního poměru pro účely odstupného je nutné počítat vždy až k okamžiku skončení pracovního poměru. Započítává se do něj tedy celá výpovědní doba, nejčastěji dvouměsíční.

Sčítání pracovních poměrů

Zákoník práce obsahuje pravidla i pro situaci, kdy má zaměstnanec postupně více pracovních poměrů u jednoho zaměstnavatele. Předchozí pracovní smlouvy (tedy ne DPP či DPČ) se pro účely nároku na odstupné z nového pracovního poměru zohledňují tehdy, když doba přerušení nepřesáhne 6 měsíců.

Pokud je tato podmínka dodržena, připočítá se k délce posledního pracovního poměru i doba trvání předchozího pracovního poměru, včetně případné výpovědní doby. „Přestávka“ mezi oběma pracovními poměry se ovšem nepočítá, protože se nejedná se o dobu trvání zaměstnání.

Shrnutí

Odpracovala jste u zaměstnavatele v pracovním poměru nejprve 5 měsíců. Následně byl váš pracovní poměr na dobu 1,5 měsíce přerušen a nastoupila jste k zaměstnavateli znovu. Do délky trvání nového pracovního poměru pro účely odstupného se tedy tento první pracovní poměr započítá, protože „přestávka“ byla kratší než 6 měsíců (doba „přestávky“ se ovšem počítat nebude).

Váš druhý pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby koncem června 2015, bude tedy trvat 8 měsíců. Celková délka vašeho pracovního poměru pro účely odstupného tak bude 13 měsíců. Zaměstnavatel vám tedy bude povinen při skončení pracovního poměru vyplatit odstupné ve výši 2násobku vašeho průměrného měsíčního výdělku.

Odpovídala Barbora Kudrhalt Suchá z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám