Hlavní obsah

Poradna: Psychický nátlak na pracovišti

Do zaměstnání obvykle chodíme, abychom tam plnili pracovní úkoly, které nám zaměstnavatel zadá a za jejichž vypracování nám platí mzdu. Co když nám ale zaměstnavatel práci úmyslně nezadává a přesto nás nutí chodit na pracoviště? Jak v takovém případě postupovat?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Obracím se na vás s problémem, který trvá již měsíc, kdy mi zaměstnavatel nepřiděluje práci. Ačkoliv chodím každý den do kanceláře, odmítá mi zadat jakýkoliv úkol a nechává mě sedět ve skoro prázdné kanceláři, odkud mi odnesl i počítač s odůvodněním, že buď odejdu ze zaměstnání sama, nebo budu zírat celý den na prázdnou stěnu. První týden sice bylo fajn, že jsem nemusela nic dělat, ale nyní je to už frustrující. Prosím, poraďte mi, co mám dělat.

Povinnosti vyplývající z pracovního poměru

Pracovní poměr je právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ze kterého oběma plynou jak práva, tak i povinnosti. Zaměstnavatel má především povinnost zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy, vytvářet k jejímu výkonu podmínky a následně za vykonanou práci platit zaměstnanci mzdu. Zaměstnanec je naproti tomu povinen práci během své pracovní doby podle pokynů zaměstnavatele osobně vykonávat.

Nepřidělování práce

V případě, že zaměstnavatel zaměstnanci přestane úmyslně přidělovat práci, aby ho donutil ukončit pracovní poměr, jedná v rozporu se svými povinnostmi. Zaměstnanec by jej měl (nejlépe písemně) na porušování povinností upozornit a trvat na tom, aby mu práce byla přidělována.

Pokud zaměstnavatel zaměstnanci i přes toto upozornění práci nepřiděluje a zároveň ho nutí, aby pobýval po celou pracovní dobu nečinně na svém pracovišti, má zaměstnanec právo ze svého pracoviště odejít a nenechat se takto psychicky týrat. Samozřejmě by se měl vždy pokusit takovéto chování zaměstnavatele změnit - například tím, že ho na začátku každého pracovního dne upozorní na porušování jeho povinnosti a bude požadovat přidělování práce. Pokud zaměstnavatel i přes výše uvedená upozornění zůstane nečinný, zaměstnanec může pracoviště opustit.

U zaměstnance se bude doba, po kterou mu zaměstnavatel práci nepřiděluje, považovat za překážky v práci na straně zaměstnavatele, které (v tomto případě dokonce úmyslně) zavinil. Za tuto dobu tak zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši jeho průměrného výdělku.

Šikana?

Jednání zaměstnavatele, kdy úmyslně zaměstnanci nepřiděluje práci, aby si vynutil ukončení jeho pracovního poměru, může být navíc považováno za šikanu. Zaměstnanec by se proto v takovém případě měl obrátit na důvěrníka pro oblast diskriminace (existuje-li u zaměstnavatele), odborový orgán či inspekci práce a oznámit jim, že zaměstnavatel porušuje svoje povinnosti a zřejmě se vůči němu dopouští šikanózního chování. Pokud se zaměstnanec svého práva výše uvedeným způsobem nedomůže, může se v krajním případě obrátit na soud.

Shrnutí

Pokud vám tedy zaměstnavatel úmyslně nepřiděluje práci, měla byste jej na začátku každého pracovního dne písemně či před svědky upozornit na porušování jeho povinností a přidělování práce se dožadovat.

V případě, že na toto upozornění nebude zaměstnavatel reagovat, nejste povinna se nechat takto psychicky týrat a jste oprávněna pracoviště opustit. Doba vaší nepřítomnosti bude považována za překážky v práci na straně zaměstnavatele, po které vám bude náležet náhrada mzdy. Proti takovému jednání se pak můžete bránit soudní cestou, případně na něj upozornit inspekci práce.

Ddpovídal David Borovec z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám