Hlavní obsah

Poradna: Práce přesčas a zkrácený úvazek

Někdy se stane, že je třeba zůstat v práci déle nebo jít do práce i mimo běžné pracovní dny, tedy pracovat přesčas. Jak je to ale se zaměstnanci majícími sjednanou kratší pracovní dobu? Může po nich zaměstnavatel vůbec práci přesčas požadovat?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Mám sjednán zkrácený úvazek a pracovní doba by měla dle pracovní smlouvy činit 30 hodin týdně. Já však pracuji 40 hodin týdně. Je zaměstnavatel povinen vyplatit mi náhradu za práci přesčas a lze ji vymáhat zpětně za dobu 7 měsíců?

Kratší a zkrácená pracovní doba

Týdenní pracovní doba je stanovena v délce 40 hodin týdně (pro jednosměnný pracovní režim). Zaměstnanec a zaměstnavatel si však mohou sjednat tzv. kratší pracovní dobu – v takovém případě zaměstnanci přísluší mzda odpovídající sjednané kratší pracovní době.

Zákoník práce upravuje také tzv. zkrácenou pracovní dobu. Zkrátit pracovní dobu však může buď jednostranně zaměstnavatel (např. vnitřním předpisem), nebo kolektivní smlouva. V případě zkrácení pracovní doby zaměstnanci přísluší mzda odpovídající stanovené (nezkrácené) pracovní době.

Práce přesčas při kratší a zkrácené pracovní době

Prací přesčas se obecně rozumí jakákoli práce zaměstnance konaná na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, vykonávaná mimo rámec stanoveného rozvrhu směn a nad zákoníkem práce stanovenou týdenní pracovní dobu.

Výše uvedená definice platí i pro zaměstnance, kteří mají sjednánu kratší pracovní dobu – prací přesčas je u nich práce nad rámec zákoníkem práce stanovené pracovní doby. Doba převyšující sjednanou kratší pracovní dobu, ale nepřesahující stanovenou týdenní pracovní dobu se tak nepovažuje za přesčas. Zaměstnanci za ni nenáleží příplatek za práci přesčas (dosažená mzda samozřejmě ano).

Zaměstnancům, kteří mají sjednánu kratší pracovní dobu, však zaměstnavatel práci přesčas zároveň nemůže jednostranně nařídit – na práci přesčas je potřeba se s těmito zaměstnanci vždy dohodnout (tato dohoda však nemusí být písemná).

Výše uvedené však neplatí pro zaměstnance se zkrácenou pracovní dobou (na základě rozhodnutí zaměstnavatele nebo kolektivní smlouvy). Prací přesčas pro tyto zaměstnance je každá práce nad zkrácenou pracovní dobu – zaměstnanci tak za tuto práci náleží příplatek za práci přesčas, zaměstnavatel ji ale může zaměstnanci také jednostranně nařídit.

Shrnutí případu

Pokud jste se dohodl se zaměstnavatelem na kratší pracovní době v délce 30 hodin, pak se práce odpracovaná do zákonem stanoveného limitu (40 hodin v případě jednosměnného provozu) nepovažuje za přesčas. Za tuto dobu vám proto náleží pouze dosažená mzda, nikoli příplatek za práci přesčas. Na druhou stranu ale můžete tuto práci „navíc“ odmítnout vykonávat.

Dosaženou mzdu můžete požadovat až tři roky nazpět (po uplynutí této doby se váš nárok promlčí). Pokud vám tedy zaměstnavatel za dobu odpracovanou navíc neposkytuje ani mzdu, doporučujeme jej vyzvat k doplacení dlužné částky. Pokud výzvu neuposlechne, můžete se domáhat svých nároků soudní cestou.

Odpovídali Tomáš Neuvirt a David Smolař z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související témata:

Související články

Poradna: Péče o dítě a pracovní doba

Rodiče vracející se do zaměstnání po mateřské nebo rodičovské dovolené musejí často řešit, jak skloubit práci na plný úvazek s péčí o děti. Mají v takových...

Výběr článků

Načítám