Článek
| Můj nadřízený mi přiděluje práci na nižší pozici ve firemní hierarchii, než je ta moje. Důvod je ten, že momentálně nemá lidi na tuto nižší pozici, proto ji musím vykonávat já, ačkoli všichni moji kolegové na stejných pozicích si svoji práci zachovali. Může toto udělat, když nižší pozici nemám zapsanou ve smlouvě ani v popisu práce? |
Druh práce jako základní náležitost smlouvy
V pracovní smlouvě si se zaměstnavatelem vždy domlouváme den nástupu do práce, místo výkonu práce, ale také druh práce. To jsou základní náležitosti každé pracovní smlouvy a z ní vyplývajícího pracovního poměru, na kterých se musí obě strany dohodnout a které zásadně nelze v průběhu pracovního poměru jednostranně měnit (s výjimkami uvedenými níže).
Druh a náplň práce
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, tedy v rámci a v mezích stanovených sjednaným druhem práce. Druh práce jako takový je přitom zaměstnavatel povinen blíže specifikovat, aby měl zaměstnanec představu, co přesně za práci má pro zaměstnavatele vykonávat. Jinými slovy, aby znal svoji každodenní pracovní náplň.
Bližší vymezení druhu práce poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci nejčastěji v rámci tzv. informace o obsahu pracovního poměru podle § 37 zákoníku práce. Tu musí zaměstnanec obdržet písemně, a to nejpozději do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru.
Tato informace už je, na rozdíl od pracovní smlouvy, jednostranným právním úkonem – zaměstnavatel ji může v průběhu pracovního poměru upravovat, a to bez souhlasu zaměstnance. Vždy se však musí držet v mezích sjednaného druhu práce a zároveň si dávat pozor na rovné zacházení se všemi zaměstnanci.
Převedení na jinou práci
Jednou z výše zmiňovaných výjimek, co se týče možné změny druhu práce bez souhlasu zaměstnance, je institut jednostranného převedení na jinou práci. Všechny důvody, kdy zaměstnavatel může (případně musí) zaměstnance jednostranně převést na jinou práci, zákoník práce vyjmenovává v § 41 (nelze si tedy přimyslet jakékoli další) a z velké většiny jsou navázány především na zdraví konkrétního zaměstnance.
Personální nouze zaměstnavatele ani aktuální neobsazení konkrétní potřebné pozice mezi ně nepatří.
Shrnutí
Zaměstnavatel je povinen přidělovat vám práci v souladu s vaší pracovní smlouvou a v ní sjednaným druhem práce, resp. jeho bližším určením (tzv. náplní práce), kterou jste od zaměstnavatele obdržel při nástupu do práce.
Pokud jste bližší vymezení druhu práce dostal od zaměstnavatele ve formě tzv. informace podle § 37 zákoníku práce, má zaměstnavatel právo vaši konkrétní náplň práce jednostranně měnit – vždy však v mezích druhu práce sjednané ve vaší pracovní smlouvě. Pokud by tak zaměstnavatel učinil, musel by zároveň – v rámci rovného zacházení se svými zaměstnanci – shodně postupovat u všech zaměstnanců se stejným druhem práce.
Odpovídala Lucie Hořejší z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
