Hlavní obsah

Lidé hodnotí úroveň nezaměstnanosti v ČR jako přiměřenou

PRAHA

Češi stále lépe hodnotí situaci na trhu práce ve své zemi. Zvyšuje se podíl těch, kteří hovoří o přiměřené úrovni nezaměstnanosti, na úkor těch, kteří ji považují za příliš vysokou. Většina lidí je optimistická i pokud jde o vyhlídky do budoucna. Ukázal to nejnovější průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Článek

Zatímco ještě před čtyřmi lety nezaměstnanost v Česku hodnotilo jako příliš vysokou 77 procent lidí a přiměřená se zdála 17 procentům, v současnosti ji za přiměřenou považuje 52 procent dotázaných a jen 36 procent ji označilo za příliš vysokou. Většina českých občanů přitom odhaduje, že v následujících dvou letech zůstane nezaměstnanost zhruba na stejné úrovni, jaká je nyní (kolem pěti procent).

Výrazné změny úrovně nezaměstnanosti očekává jen zanedbatelný podíl českých občanů - tři procenta z nich hovoří o výrazném zvýšení, očekávání výrazného snížení se ve výsledcích průzkumu nevyskytuje.

Výrazné změny úrovně nezaměstnanosti očekává jen zanedbatelný podíl českých občanů - tři procenta z nich hovoří o výrazném zvýšení, očekávání výrazného snížení se ve výsledcích průzkumu nevyskytuje.

Pokud jde o shánění zaměstnání, nejrozšířenější, i když s klesající tendencí, mezi Čechy zůstává názor, že většina nezaměstnaných nemůže sehnat vhodnou práci. Soudí tak 45 procent lidí, loni se k tomuto názoru přikláněla polovina dotázaných.

Nezaměstnaní nemají zájem pracovat, míní Češi

Dlouhodobě ale roste počet těch, kteří míní, že nezaměstnaní nemají zájem pracovat. Zatímco loni se k tomuto stanovisku přiklánělo 34 procent dotázaných, letos už to bylo 38 procent občanů. Na druhé straně postupně klesá podíl respondentů, kteří se domnívají, že většina nezaměstnaných nemůže sehnat vůbec žádnou práci. Letos tak usoudilo 13 procent dotázaných, zatímco ještě v roce 2004 se na tom shodla více než čtvrtina účastníků průzkumu.

Dlouhodobě ale roste počet těch, kteří míní, že nezaměstnaní nemají zájem pracovat. Zatímco loni se k tomuto stanovisku přiklánělo 34 procent dotázaných, letos už to bylo 38 procent občanů. Na druhé straně postupně klesá podíl respondentů, kteří se domnívají, že většina nezaměstnaných nemůže sehnat vůbec žádnou práci. Letos tak usoudilo 13 procent dotázaných, zatímco ještě v roce 2004 se na tom shodla více než čtvrtina účastníků průzkumu.

Dlouhodobě ale roste počet těch, kteří míní, že nezaměstnaní nemají zájem pracovat. Zatímco loni se k tomuto stanovisku přiklánělo 34 procent dotázaných, letos už to bylo 38 procent občanů. Na druhé straně postupně klesá podíl respondentů, kteří se domnívají, že většina nezaměstnaných nemůže sehnat vůbec žádnou práci. Letos tak usoudilo 13 procent dotázaných, zatímco ještě v roce 2004 se na tom shodla více než čtvrtina účastníků průzkumu. Žádné výrazné změny CVVM nezaznamenal pokud jde o pravděpodobnost ztráty zaměstnání. Pro téměř tři pětiny z dotázaných je tato situace nepravděpodobná - konkrétně pro 50 procent je to spíše nepravděpodobné, pro devět procent velmi nepravděpodobné. Na druhé straně téměř čtvrtina respondentů se domnívá, že ztráta pracovního místa je v jejich případě pravděpodobná, a to pro 18 procent spíše, pro pět procent velmi. Přibližně pětina (18 procent) nevěděla, jak odpovědět.

Dlouhodobě ale roste počet těch, kteří míní, že nezaměstnaní nemají zájem pracovat. Zatímco loni se k tomuto stanovisku přiklánělo 34 procent dotázaných, letos už to bylo 38 procent občanů. Na druhé straně postupně klesá podíl respondentů, kteří se domnívají, že většina nezaměstnaných nemůže sehnat vůbec žádnou práci. Letos tak usoudilo 13 procent dotázaných, zatímco ještě v roce 2004 se na tom shodla více než čtvrtina účastníků průzkumu. Žádné výrazné změny CVVM nezaznamenal pokud jde o pravděpodobnost ztráty zaměstnání. Pro téměř tři pětiny z dotázaných je tato situace nepravděpodobná - konkrétně pro 50 procent je to spíše nepravděpodobné, pro devět procent velmi nepravděpodobné. Na druhé straně téměř čtvrtina respondentů se domnívá, že ztráta pracovního místa je v jejich případě pravděpodobná, a to pro 18 procent spíše, pro pět procent velmi. Přibližně pětina (18 procent) nevěděla, jak odpovědět.

Průzkumu CVVM se letos v červnu zúčastnilo 1 051 obyvatel ČR starších 15 let.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám