Článek
Průzkum se zaměřil zejména na nová a vznikající rizika, jakými jsou ta psychosociální, tedy pracovní stres, násilí a obtěžování, a vyplynulo z něj, že právě psychosociální rizika jsou v zemích evropské osmadvacítky nejčastější. Jako největší riziko je zmínilo 58 % dotazovaných osob.
Hlavní rizika: agresivní zákazníci, pacienti a žáci
Nejčastěji byla uváděna rizika týkající se nutnosti jednat s náročnými zákazníky, pacienty či žáky. Po nich napříč všemi odvětvími následují rizika vedoucí k muskuloskeletálním poruchám, tedy bolestem či zraněním zad a poruchám horních končetin, které vznikají jejich opakovaným přetěžováním. Například únavné nebo bolestivé polohy uvádělo 56 % respondentů a opakované pohyby rukou či paží 52 % dotázaných.
V Česku je to poněkud jinak
„Průzkum ESENER-2 přináší podrobný přehled o řízení rizik spojených s bezpečností a ochranou zdraví při práci (BOZP) na evropských pracovištích a získaná data představují významný zdroj nových informací pro politiky, výzkumníky i odborníky z praxe. Česká republika se v některých ukazatelích odlišuje. Zástupci českých podniků neuváděli jako největší problém psychosociální rizika, tedy například časovou tíseň či nutnost jednat s obtížnými klienty, ale 58 % z nich uvedlo riziko úrazů při práci se stroji nebo nástroji. Riziko pracovních úrazů vznikajících v souvislosti s používáním dopravních prostředků při práci uvedlo dokonce 61 % českých podniků. Výsledky průzkumu jsou nyní snadno přístupné prostřednictvím interaktivního internetového nástroje pro vizualizaci dat,“ říká Ondřej Palán, vedoucí oddělení bezpečnosti práce MPSV.