„Nejtěžší bylo asi nespat,“ směje se David Balcar. „Myslím tím, že jsme museli ustát období, kdy projekt nevydělával a nemohli jsme si dovolit ani jednoho zaměstnance, který by nám pomáhal.“

Čerství podnikatelé měli na svých mladých bedrech jednání s dodavateli, výrobu, distribuci, prodej zákazníkům na trzích nebo propagaci na sociálních sítích. Spolupracovníky si mohou dovolit nabírat až v poslední době. „Pokaždé, když se u nás někdo nový zapracuje, nechápeme, jak jsme mohli do té doby fungovat bez něj. Vždy zastane spoustu práce,“ pokračuje David.

Dobrá kombinace

Oba majitelé firmy jsou vegani. Proto musí přemýšlet nad svým jídelníčkem o něco více než my, masožravci. Nabídka neživočišných potravin nebývá bohatá. Sehnat kvalitní produkty není jednoduché, a tak někteří vegani tráví spoustu času ve speciálních prodejnách a v kuchyni.

„Nejdřív jsme si kupovali klasické náhražky mléka, které jsou k dostání i v potravinových řetězcích. Bohužel nám nepřišly moc chutné a vlastně ani kvalitní,“ říká Amálie Koppová. Tu přede dvěma lety napadlo, že by si mohla vyrobit vlastní veganské mléko, a tak hledala recepty na internetu.

„Výroba je celkem pracná a nápoj se bez pasterizace rychle kazí. Říkali jsme si, jaká je škoda, že se náš domácí výtvor nedá nějak zabalit a poslat dál,“ vzpomíná mladá spolumajitelka firmy. S partnerem pak přemýšleli, jak by mohli to, co uvaří, prodávat. Vše ale zůstávalo spíš v rovině úvah.

„Oba jsme měli zaměstnání a školu. Sice jsme začali zjišťovat, jaké by byly naše možnosti, snažili jsme se kontaktovat potenciální dodavatele, ale dál se vlastně nic nedělo.“ David studoval marketing a pracoval jako obchodní zástupce, Amálie se věnovala výtvarnému umění. Jejich zaměření se od začátku podnikání dobře doplňovala.

K mání jsou již také náhražky mléka z ovesných vloček nebo lískových ořechů.

K mání jsou již také náhražky mléka z ovesných vloček nebo lískových ořechů.

FOTO: Profimedia.cz

Asi před rokem se pár dozvěděl, že na pražské náplavce na Rašínově nábřeží se budou konat veganské trhy. „Konečný produkt jsme dali dohromady za míň než čtrnáct dnů,“ pokračuje David Balcar. S přítelkyní tedy uvařili nápoj z mandlí, oslazený jen datlemi. Podařilo se zajistit i skleněné láhve, vymyslet a vyrobit etikety a shodnout se na názvu Nemléko. Postupem času také přišli na to, jak pasterizovat, a prodloužit tak trvanlivost výrobků.

Neplánovali velký byznys

„Naštěstí je tu s námi od začátku Amálka, která umí udělat design. Mladé firmy bez investorů si těžko mohou najmout kvalitního grafika.“ Láhve se i díky svému vzhledu staly poměrně populárními na sociálních sítích, někteří blogeři a uživatelé Instagramu a Facebooku se s nimi rádi fotí. „Určitě nám pomohlo, že Nemléko vypadá jinak než běžné produkty zdravé výživy,“ dodává Balcar.

Během jednoho roku se nápoj začal prodávat na více než sedmdesáti místech po celé republice a spotřebitelé byli a jsou ochotni zaplatit téměř sto dvacet korun za litrovou láhev, k dostání je i čtvrtlitrová.

„Zájem jsme viděli hned, už na náplavce. Celý projekt má organický vývoj, neplánovali jsme velký byznys. Nechtěli jsme odejít ze školy a nechat práce, ale okolnosti nás k tomu donutily.”

Ze začátku vařili rostlinný nápoj doma, pak už ale ani největší hrnec v kuchyni nestačil. „Od loňského léta jsme fungovali v provozovně a platili hodinový nájem. To pro nás bylo strašně drahé, mohli jsme tam pracovat jen v noci. Byli jsme z toho vyřízení,“ posteskne si podnikatel.

Aby získali finance na další rozvoj, uspořádali crowdfundingovou kampaň. Na internetových stránkách Hithit.com představili svůj projekt. Přispět mohl kdokoliv, komu se líbil. Na oplátku dárci získali produkty Nemléko, ale až ve chvíli, kdy se firma rozjela.

Místo požadovaných 290 000 korun získal pár výrobců veganského nápoje skoro půl miliónu. Kvůli svému snu opustili i Prahu a otevřeli novou provozovnu v Černošicích, kde také bydlí. „Je tu sto osmdesát metrů nevyužitých kancelářských prostor, takže jsme se do nich v rámci snížení nákladů nastěhovali, stejně tu trávíme deset hodin denně,“ dodává David Balcar.