Počet pracovních míst v oboru strojírenství neustále roste. „Převážně jde o místa ve výrobě, velký zájem je také o vysokoškolsky vzdělané techniky. Strojírenské firmy ale v současné době hledají i jazykově vzdělané posily. Pokud chtějí expandovat na nové trhy, potřebují obchodníky s dobrou znalostí jazyků," vysvětluje ředitelka pracovního portálu Profesia Zuzana Lincová.

Odchod technicky zdatné generace

Nedostatek kvalitních pracovníků na trhu je větší problém, než to na první pohled vypadá. Odchází generace technicky zdatných „fachmanů“ a na jejich místa firmy těžko hledají náhradu.

Nejžádanějšími profesemi jsou konstruktér, operátor CNC strojů a technolog, následují svářeč, strojní zámečník a technik. Uchazeči mají nejčastěji zájem o profesi montážní dělník, svářeč a strojní zámečník.

Z pohledu regionů je nejvíce nabídek v oboru strojírenství v Jihomoravském kraji, nejméně nabídek pro strojaře je v Jihočeském, Karlovarském a Ústeckém kraji, kde se také na místa v oboru strojírenství hlásí v průměru nejvíce uchazečů.

Průměrná mzda stoupá

Strojírenství je jako obor mzdově nadprůměrné. Podle údajů portálu Platy je v letošním roce průměrná mzda ve strojírenství 28 890 Kč. Pokud sledujeme vývoj od roku 2010, průměrná mzda v tomto oboru poměrně vyrovnaně stoupá, a to o dvě až tři procenta ročně.

Výši průměrné mzdy v Praze, 28 procent nad celostátním průměrem, zkresluje skutečnost, že v hlavním městě často sídlí vedení společností. Následují kraje Plzeňský (sedm procent nad průměrem) a Liberecký (čtyři procenta). Nejnižší mzdy jsou v Moravskoslezském kraji a na Vysočině.

Součástí výuky skutečná praxe

Strojírenství bude muset v následujících letech čelit i nástupu tzv. čtvrté průmyslové revoluce, tedy trendu digitalizace, a s ní související automatizace. Ta s sebou nevyhnutelně přinese výrazné změny na trhu práce.

Důsledkem robotizace a automatizace rutinních manuálních činností bude větší tlak na vzdělání a znalosti pracovníků. Výuka by se tak měla čím dál více přizpůsobovat praxi.