Čtvrtina firem zakazuje využívání internetu k soukromým účelům

Větší polovina zaměstnavatelů spoléhá na odstavec 1 paragrafu 316 zákoníku práce, dle něhož pro zaměstnance platí absolutní zákaz využívat výrobní a pracovní prostředky pro soukromé účely. Zaměstnavatelé však dosud neměli příliš mnoho možností kontroly. Nedávný rozsudek Evropského soudu ovšem dává personalistům v oblasti sledování aktivit zaměstnanců na internetu větší pravomoci.

Z dostupných průzkumů vyplývá, že Češi stráví v průběhu své pracovní doby celých 52 minut vyřizováním soukromých aktivit na internetu (v době lednových výprodejů dokonce téměř 2 hodiny). I když dle zmíněného odstavce 1 paragrafu 316 zákoníku práce mají personalisté právo sledovat a kontrolovat, zda zaměstnanci nevyužívají pracovní a výrobní prostředky k soukromým účelům, ještě donedávna neměli pravomoc sledovat, čím konkrétně se na internetu zaobírají.

Nový rozsudek Evropského soudu však mění pravidla. Podle něj je sledování soukromé korespondence zaměstnance přípustné v rozsahu nezbytném pro účely prokázání případného využívání internetu pro soukromé účely. K monitoringu mohou personalisté přistupovat jen nahodile a při podezření, soustavné sledování a získávání údajů o soukromí je nepřípustné. Monitoring pak může provádět pouze určený HR pracovník, nejlépe za přítomnosti zástupce zaměstnanců či odborů. Při nástupu však musí být zaměstnanec seznámen se směrnicí, která možnost kontroly a její případný průběh vysvětluje.

Šetření Grafton Recruitment mezi personalisty rovněž ukázalo, nakolik jsou soukromé aktivity svých zaměstnanců na internetu v pracovní době ochotni tolerovat. Takřka 100 % dotázaných odpovědělo, že 20–30 minut.

„Nový rozsudek Evropského soudu může na první vypadat jako bič na zaměstnance. Není tomu ale tak. Je nutné na něj nahlížet jako na ochranu zaměstnavatele. Nikdo přece nechce platit zaměstnancům hodiny času, které tráví místo práce svými soukromými aktivitami,“ zdůrazňuje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.