Článek
„Průlomové rozhodnutí nyní firmám umožní monitorovat i soukromou elektronickou korespondenci zaslanou prostřednictvím e-mailu, Facebooku či populárních komunikátorů typu WhatsApp, iMessage včetně sdílení obrázků. Pokud zaměstnavatel jejich využívání přímo nepovoluje, mohli by zaměstnanci přijít o pracovní místo,“ vysvětluje Martin Hnízdil, AuditPro manažer společnosti TruconneXion, která pomáhá firmám zjišťovat, jak zaměstnanci využívají výpočetní techniku. Rozhodnutí se dotýká všech zařízení ve vlastnictví firmy, tedy nejen počítačů, ale i chytrých telefonů a tabletů.
Z poflakování a brouzdání zaměstnanců po internetu se na tuzemských pracovištích stává závažný problém
Právě na mobily a tablety se v posledních dvou letech přesunula více než polovina času využívaného zaměstnanci pro soukromé účely. „Zcela oprávněně jsou tato zařízení trnem v oku mnoha zaměstnavatelům, kteří bez vhodné aplikace pro jejich správu a monitoring nejsou schopni vyhodnotit, do jaké míry jsou využívána pro soukromé účely, a zajistit tak bezpečnost dat. Zájem o tyto aplikace přitom rapidně roste,“ upozorňuje Hnízdil.
Závažný problém
Z brouzdání zaměstnanců po internetu se na tuzemských pracovištích stává závažný problém. „Například před Vánoci odkrojily mimopracovní aktivity jednomu zaměstnanci z pracovní doby v průměru 92 minut denně. Pokud práci nedožene později, připraví své chlebodárce skoro o čtyři dny práce,“ připomíná Hnízdil.
Propustit ty, kdo závažným způsobem porušují při práci s počítačem firemní nařízení, ohrožují bezpečnost podniku či trpí syndromem chronického flákače, bylo zatím pro zaměstnavatele komplikované. U soudu nacházely firmy zastání jen částečně, navíc s velkou mírou právní nejistoty.
Dokazování bylo složité
„Soudy většinou firmám neupíraly právo na monitoring využívání pracovních prostředků zaměstnavatele, ale čtení soukromé korespondence bylo považováno za protiprávní. Řada zaměstnavatelů proto do nejistých právních sporů raději nešla,“ vysvětluje JUDr. Donát, odborník na právo v oblasti informačních technologií z advokátní kanceláře Rowan Legal.
To by se ale nyní mělo změnit, protože rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je závazný i pro Českou republiku. Pokud zaměstnavatel seznámí pracovníky s pravidly využívání firemních prostředků, včetně způsobu jejich monitorování, a zaměstnanec pravidla poruší, soud by již neměl zpochybňovat právo zaměstnavatele monitorovat soukromou komunikaci zaměstnance.
Na 60 % firem zaměstnance monitoruje
Monitorování zaměstnanců není v Česku žádnou novinkou. Více než 59 procent firem využívání výpočetní techniky již monitoruje, jak vyplývá ze statistiky TruconneXion. Proti flákačům přitvrzují zaměstnavatelé nově i tím, že monitorují nejen počítače, ale také pracovní mobily a tablety.
„Kromě dodržování pracovní kázně má toto opatření za cíl ochránit mnohdy citlivá firemní data na mobilních zařízeních. Tím, že se zaměstnanci dopouštějí rizikových aktivit, například stahují nelegální obsah či navštěvují pornografické stránky, vystavují firemní zařízení riziku zavlečení viru,“ zdůrazňuje Martin Hnízdil.